Nynější koalice, vědoma si své síly v zastupitelstvu, má snahu věci posunovat, ne nahazovat pouze líbivé teze, za něž jí nikdo, krom pár dokonale vymytých mozků plísnící ji za cokoliv jen ze zvyku, nevynadá. Kdy jindy než v této konstelaci, když koalice není vydíratelná jediným hlasem, nebo rovnou celou koaliční partají, se mají potíže krajského města dotahovat či alespoň směřovat ke konci?
Koalice si stanovila jasné priority a hledá cesty, jak jich dosáhnout. Že přitom opouští balast, který zdržuje i finančně zatěžuje, je logické. A tak není divu, že se příliš nehrne do oprav deset let zavřeného školního bazénu, když městská padesátka hrozí zhroucením. Že vysoce pravděpodobně nebude nadále z městské kasy sanovat budovu zchátralého kina, když ke kulturním a spolkovým účelům musí opravit objekt bývalé galerie. Tam bude bezpochyby dost prostoru i pro kino náročného diváka a specifickou kavárenskou komunitu. Než se tak stane, bude muset kino Varšava hledat jiné zdroje financování. Vždyť na počátku stálo slovo, že peníze na jeho opravu půjdou z přeshraničního projektu. Nastal čas skutků, řečí bylo dost. Na ty už tato reprezentace neslyší.
Rozhodnutí zavést placené parkování u libereckého krematoria se může někomu zdát poněkud kontroverzní. Ale jen tomu, kdo si zprávu radnice nepřečetl do konce. Liberečtí radní schválili záměr zřídit zónu placeného stání v ulici U Krematoria s tím, že prvních 90 minut bude zdarma a další stání bude zpoplatněno v režimu "žluté zóny", tedy 10 Kč za hodinu. Netřeba se čílit. Kdo jde na hřbitov, tomu hodina a půl bezplatného stání bohatě stačí. Stejně jako účastníkům smutečních obřadů. Časový limit pro parkování u krematoria platí už dlouho, jen je to upraveno pouze dopravním značením. Tipuji, že se radnice k zavedení placené zóny rozhodla proto, že tam auta parkovala, aniž by jejich posádky mířily do domu smutku a na hřbitov. A smuteční hosté pak neměli kde zaparkovat.
Radní musí také zvážit, jaký osud čeká libereckou, tedy nejstarší zoologickou zahradu v České republice, která letos oslaví 100. narozeniny. Podle vedení města se ZOO dostává na pomyslné rozcestí, kdy je nutné rozvážit, jakou cestou se vydá dál. ZOO už je její areál malý. Proto se váhá, zda se má zahrada vydat cestou dalšího snižování počtu zvířat, především těch větších, prostorově náročnějších, zároveň ale návštěvnicky atraktivních. Nebo jít cestou rozprostření chovaných druhů a návštěvnické infrastruktury na větší plochu. B je správně. Proto rada města Liberce, cit.: projednala a schválila záměr rozšíření areálu zoologické zahrady o nové území, vhodné k vybudování relativně levných, prostorných a přírodních expozic pro ohrožená a atraktivní zvířata a moderní infrastruktury pro návštěvníky zahrady. Konec citace.
Z pozdějšího upřesnění vyplynulo, že plocha liberecké zoo by za několik let mohla být oproti dnešku skoro dvojnásobná a návštěvníci by mohli vidět třeba i tygry ussurijské, medvědy či vlky. Zatím jde jen o záměr, který bude zrealizován nejdříve za dva roky. V plánu je rozšíření ZOO o zhruba deset hektarů za Sovovu ulici, do oblasti, kde je dnes zchátralý přírodní amfiteátr. Rozšíření potřebuje zahrada i kvůli chystanému zákonu, který bude podmínky pro chov chráněných zvířat dále zpřísňovat. V zoologické už dnes vědí, že řada současných výběhů nahuštěných na 14 hektarech plochy kolem údolí Jizerského potoka nebude tyto podmínky splňovat.
Nápad rozšířit ZOO do lokality vybydleného amfiteátru, s nímž měla minulá garnitura smělé, leč tradičně jen papírové plány, vzbudil mezi příznivci ve volbách poražené Změny a spol. patřičný rozruch. Standard. Bez něj bychom ani nebyli v Liberci a opoziční politika se v něco zhmotnit musí.
Po mém soudu je to dost dobrý nápad, jen s tím, že by se spolu s rozšířením ZOO mělo současně řešit i parkování v lokalitě a zapomenout by se nemělo ani na dolní nástupní stanici lanovky na Bedřichov, která se do parkovací plochy báječně hodí. Inspiraci lze hledat například v Janských Lázních nebo v Ústí nad Labem, kde lanovka na Větruši dokonce startuje z krytého parkhausu v centru města.
Zkrátka: Spolu s rozšířením zoologické nastal čas, aby se směrem k realizaci posunuly plány na využití cenného území v Lidových Sadech. PKO, ZOO a jejich "zelené sousedství" by se měly spojit do jednoho celku s pracovním názvem, například, Rekreační zóna Liberec. Ta by měla do portfolia pojmout i bizarně opravené Lesní koupaliště a začít fungovat jako celek s akcentem na volnočasové aktivity sdružené pod jedním velením a s prokazatelnými synergickými efekty.
Tuším, že právě došlo k opupínkování jistých cílových skupin, ale bez velkorysého záměru se těžko nalézají řešení, jež na míle daleko rovnou nezavánějí, pardon, vstřícnou předpos.aností, abych citovala filmovou klasiku.
Z budoucnosti na skok do minulosti. Je to neuvěřitelné, ale mistrovství světa v klasickém lyžování, alias dosud nepřekonaná největší sportovní událost v novodobé historii České republiky, se na svazích kolem Liberce uskutečnila už před deseti lety. Letí to, letí. Při zmínce o MS 2009 se výskyt vyrážky na výše zmíněných cílových skupinách zdvojnásobí. Je s podivem, že všechno, co město kamkoliv posunulo či může posunout, vyvolává negativní reakci u pořád stejné sorty lidí. Snad proto, že sami toho mnoho nedokázali, byť k tomu v nadcházejících letech měli historickou, leč čítankově promarněnou šanci.
Ať si přínos šampionátu pro krajské město vnímá každý po svém, je ale neoddiskutovatelné, že mj. opravené vysokoškolské koleje, domy pro seniory, parkhaus pod Ještědem i opravenou tramvajovou trať a některé silnice má dnes Liberec právě proto, že odvážná politická garnitura konání MS v Liberci, i za cenu osobních i politických obětí a proher, prosadila. Nemám tak bujnou fantazii, abych domýšlela, jak by to všechno dopadlo, kdyby se na přelomu tisíciletí na radnici vyskytovali pustí plánovači bez patřičného tahu na branku.
Tento víkend žije půlka Libereckého kraje Jizerskou padesátkou. Jednu z nejvýznamnějších sportovních událostí v České republice čeká už 52. ročník. Tradiční běžkařský závod pro profesionální závodníky i amatérské běžce se až do neděle koná v letos elegantně zasněžených kulisách Jizerských hor. Loni si Jizerskou 50 nenechalo ujít rekordních 7289 závodníků z třech desítek zemí.
Nejslavnější závod v běhu na lyžích v České republice má tradici již od roku 1968. Akce se koná jako Memoriál Expedice Peru 1970 a připomíná událost patnácti tragicky zesnulých horolezců, jejichž památku účastníci uctí při mši. Jizerská 50 je součástí světové ligy dálkových běhů Worldloppet a jedná se o největší masový závod v běžeckém lyžování ve střední Evropě. Závod je i součástí seriálu SkiTour.
Tak hezký sportovní víkend. U sportovního zpravodajství České televize, která J50 vysílá i v přímém přenosu, nebude zle ani těm největším odpůrcům zimního pohybu.
