Z toho už se dalo usoudit, co se vlastně za zavřenými dveřmi stalo. Nebylo ale jasné, koho primátor tak těžce urazil. Detaily pak pro náš server osvětlil další z náměstků primátora Tomáš Kysela, který přiznal, že celá anabáze vznikla kvůli jeho prášku. Statutární náměstek primátora Jan Korytář si prý primátorovu poznámku o "prášečku" a pauze (ZDE) vztáhl na sebe a máme tu tragikomickou zápletku, kterou nevymyslíš.
Korytář a jeho parta hbitě rozehráli odvolávanou, což je verze vybíjené hrající se v politice. Chce ze hřiště dostat svého nemilovaného spoluhráče, jenž je ale stále jeho ne-koaličním partnerem a s nímž to hřiště dobrovolně sdílí. Hledal proto záminku, která by mu nabila. Naskytla se historka hodící se spíš na letní tábor nebo do pomocné školy. Pokud by se ale nestala, našla by se jiná. Korytáře se zmínka o potřebě vzít si prášek dotkla natolik, že uraženě opustil jednání rady a následovali ho, prý za užití peprných výrazů, jeho věrný Josef Šedlbauer i nevěrná Zuzana Kocumová. Nevěrná proto, že už s Korytářem nekamarádí a opustila řady jeho partaje, čímž se mocenský poměr v radě značně promíchal.
Píši „prý“ proto, že u toho byli jen radní. Nemám ale důvod nevěřit Kyselovi. Změnou totiž mocně zacloumala hysterie. Bylo to patrné už z dikce její tiskové zprávy. Tomáše Kyselu zřejmě celá situace mrzí, protože nevinná konverzace posloužila jako metla na primátora. Stalo se. Možná ta legrační historka vejde do novodobých dějin Liberce. Zvlášť najde-li se čirou náhodou síla, která primátora odvolá. Uvidí se 22. února.
Podle mého mínění ale Změna na odvolání Tibora Batthyányho z pozice primátora nabito nemá. Naznačují to opatrná vyjádření ostatních lokálních politiků sedících v zastupitelstvu, která se vyskytla v éteru. A velkou měrou k tomu přispěla i diplomacie hodná slona v porcelánu, kterou vyprodukoval lídr rozklížené Změny Korytář. Osočil totiž zástupce Starostů, že si chtějí přivlastnit klady vyplývající z dohody s libereckou teplárnou. A protože pohled z jedné strany je vždycky jednostranný a pravda je vskutku relativní pojem, ponechme oběma stranám jejich úhel pohledu. Viděno zvenčí je ale zřejmé, že všechno, co Korytář s teplárnou dohodl, by bylo k ničemu, pokud by závěry nepomohli schválit Starostové. Jeho ZPL už jednotné hlasování neprovozuje. Všechno ostatní jsou plané řeči, jež jak známo nemají cenu.
Jan Korytář a jeho Změna je zvláštní úkaz. Předtím, než se dostala do liberecké vlády, uměla oslovit dost voličů, protože se k moci sápala po zádech svých soupeřů, za pomoci spřízněných i vlastních médií zveličovala jejich pochybení a metodou negace oslovovala nespokojené. Zvláštní úkaz už proto, že tento postup aplikovala dávno předtím, než si jej osvojilo ANO. Populistická metoda je totiž univerzální.
Změna už s tím ale nevystačí. Má za sebou více tři roky vládnutí, mnoho měsíců a dní, kdy měla čas, prostředky i lidi na to, aby předvedla, co umí. Že něco vůbec umí. Nepředvedla nic. Jen další rozkol s politickým partnerem, který s ní, dílem i díky nezkušenosti, šel do koalice. Dlouho jim to nevydrželo. Tak jako se rozpadla první změnařská koalice v Liberci a koalice na kraji, rozklížila se, zatím nejostudněji ze všech, i tato politická spolupráce.
Korytář evidentně není nejlepší taktik, když si myslel, že může dospělého chlapa, kterému nabídl primátorský řetěz ve vidině, že se konečně dostane k moci a penězům, vodit na drátkách. To nemohlo vyjít, už kvůli ješitnosti. Sebe lídr Změny přecenil, Tibora Batthyányho podcenil. Výsledky se dostavily a zřejmě si jich budeme užívat až do konce volebního období. Lidé z party vyloučené z ANO vědí, že jejich politická kariéra skončila, hledí se jen udržet v sedle a zabránit nevratným krokům, jež chce Jan Korytář ještě stihnout nebo zahájit, aby měl co vystavit ve volební kampani. Na rozdíl o něj na to lidé z exANO sílu, ve spojení s opozicí, mají. To bude stačit. Čtyři roky zabrzděnému městu to sice nijak zvlášť neprospívá, ale přežije to.
S ANO se ale v Liberci, stejně jako v celé republice, musí v blížících se komunálních volbách počítat. Bylo by hloupé namlouvat si, že ne. Proto je důležité, koho v krajském městě ANO napíše na kandidátku, kdo bude jejím lídrem. V současné politické konstelaci sice národ za ANO zvolí i ledního medvěda, ale je třeba postavit někoho akceptovatelného, někoho, kdo bude mít potenciál vést i spolupracovat.
Jedničku za Starosty i ODS už známe. Jaroslav Zámečník, dlouholetý šéf Euroregionu Nisa, je volba SLK. Petra Židka, ve snaze nasadit novou tvář, nabízí ODS. Ostatní politické strany se zatím nevyjádřily. Změna zase tlačí Jana Korytáře, takže o budoucí spolupráci s kýmkoli evidentně nestojí. Nulový koaliční potenciál ZPL je totiž především dílem jejího šéfa. Nepovedenou koaliční spoluprací poučené partaje, a to jsou v Liberci už skoro všechny, snad budou uvažovat v horizontu celých čtyř let. Čtyř roků, které věnují městu a jeho občanům, ne hádkám, hysterii a naschválům.
Nebezpečně se v českém mediálním prostoru skloňuje přímá volba starostů a hejtmanů. Tím, že se vládnoucí ANO bude muset zřejmě opírat o podporu okamurovců a komunistů, a prezident Zeman je tomu milostivě nakloněn, je to reálné nebezpečí. Nechci upírat občanům, aby městům, obcím a krajům vládl ten nejoblíbenější, a tudíž nejpopulárnější komunální politik, kterému voliči dali nejvíce hlasů. Promítám si ale tu situaci do aktuálních libereckých reálií a mrákoty jsou nedaleko. To byla teprve komedie!
Asi podobná, jako když na čerstvě zahájených olympijských hrách v Jižní Koreji tvoří ženský hokejový tým hráčky z obou znepřátelených států poloostrova. Sport musel ustoupit politice, a tak bude o nejcennější medaile, kterých sportovec může dosáhnout, bojovat nesehrané družstvo, v němž si hráčky vzájemně nerozumějí ani v základním výrazivu. V novinách psali, že Severokorejky mají svoje, pro Jihokorejky užívající anglické termíny nesrozumitelné názvy pro jednotlivé herní prvky. A protože Kimovy reprezentantky neumí anglicky, nerozumí ani tomu, co jim velí kanadská trenérka.
A proč míchám přímou volbu starostů s korejským hokejem? Protože i ten nejlépe míněný počin bude mít reálnou podobu, bude se aplikovat do praxe. Proto je dobré nejprve si jej promítnout na konkrétní situaci.
Přímé volbě starostů a hejtmanů proto raději říkám: Děkuji, nechci. Jsem vcelku spokojená se zastupitelskou i parlamentní demokracií, kterou jsme si vycinkali klíči. Je sice hodně těžkopádná, komplikovaná a někdy i žertovná, ale nic lepšího se dosud nevymyslelo. Horšího ano. Prožila jsem v tom pokusu o lepší zítřky nejkrásnější roky života a opravdu mi to stačilo.
Všem normálním lidem hezký víkend plný sportovních zážitků.
