Náměstek Jan Korytář osočuje primátora Tibora Batthyányho, že ho při jednání rady častoval nepublikovatelnými urážkami. Zde se dovolím pozastavit: Jak se pan Korytář chová ke svým politickým oponentům a jak vystavěl své předešlé negativní kampaně? Velmi podobně. Na negaci. Nebere si servítky a označuje každého, koho potká na své politické pouti, dosti podobně. Možná lehce kultivovaněji, ale prosím. Kdo seje vítr, sklidí bouři, jak mi mnohokrát říkal dědeček. A to se děje právě teď.
Náměstek Korytář vyčítá, že primátor řeší věci pouze z pozice moci, ale nemusím nikoho přesvědčovat o opojení mocí. Zvláště ne pana náměstka. Ten je tím proslulý i za ještědským hřebenem. Rozumím jeho touze po politickém přežití, kterému už možná ani on nedává mnoho šancí.
Nicméně nejvíce tímto přístupem trpí právě město. Torzo uskupení ANO, tedy lidí bez aktuální politické příslušnosti, kolem pana primátora dává jasně najevo, že není schopno dojít k jakékoli dohodě s kýmkoli. Ponechme stranou nakolik je to zásluha právě pana primátora. Pokud se k tomu přidá i naprostá neschopnost diplomacie pana náměstka Korytáře, schyluje se k další tragikomedii při jednání zastupitelstva. Totiž odvolávání pana primátora, které zcela jistě vyvolá odvolání pana náměstka a to bude mít za následek rozpad koalice, jakkoli se to může zdát nelogické z pohledu její aktuální neexistence.
Můj pohled na věc je, že tato pseudokoalice přetrvá a k ničemu extrémnímu na jednání nedojde. Jako vždy zvítězí čistý pragmatismus obou zúčastněných, kteří si uvědomují svůj brzký konec v liberecké politice. Ani pan primátor, ani pan náměstek nebudou ohrožovat svých posledních osm měsíců ve funkci, kterou mohou označit za vrchol své kariéry. Byť velmi neúspěšné.
