reklama

MUSÍTE VIDĚT: Deutschböhmische Ausstellung Reichenberg 1906

22. 6. 2016
Důvodů, proč byste si neměli nechat ujít výstavu ke 110. výročí liberecké Výstavy českých Němců roku 1906, je několik. V první řadě jde o první komplexní představení jedné z největších událostí v dějinách Liberce, o které dosud věděli jen historikové a lokální patrioti.
MUSÍTE VIDĚT: Deutschböhmische Ausstellung Reichenberg 1906
Foto + video Mad
Výstava českých Němců Liberec 1906 byla reakcí na úspěšnou Jubilejní všeobecnou zemskou výstavu v Praze roku 1891, ze které Němci pro politické a finanční neshody odstoupili. Nebyla zdaleka prvním německým podnikem tohoto druhu, ale stala se největším a nejambicióznějším. Na přelomu 19. a 20. století již sice Liberec nebyl po Praze druhým největším městem v Čechách, ale jen Praha a on měly od roku 1850 až do konce monarchie titul statutárních měst. Ostatně i ústup z druhé příčky v počtu obyvatel (1857) až na osmé místo nezavinil úbytek obyvatel, ale neochota okrajových čtvrtí vytvořit velký Liberec. Vždyť Liberec se tehdy bouřlivě rozvíjel a jeho ambicím odpovídalo i pojetí Výstavy českých Němců. Na 440.000 m2 pozemků, které nad severním břehem čerstvě dokončené Harcovské přehrady poskytl František Clam-Gallas, vyrostl během půl druhého roku (slavnostní výkop 10. 1904) areál obsazený zhruba osmdesáti pavilony. Původně značně členitý terén romantického hřebínku byl za tím účelem srovnán 1 500 dynamitovými výstřely a podle dobových zpráv byly přesunuty celé kopce. Výstava trvala od 17. května do konce září 1906 a navštívilo ji víc jak 1 200 000 návštěvníků, z toho asi 1/3 cizinců. My se k výstavě českých Němců roku 1906 vrátíme v některém z prázdninových vydání seriálu TECHNO. Podrobné informace o výstavě naleznete na níže představeném interaktivním výstavním webu. Mimochodem, i kvůli tomuto zdařilému internetovému projektu bych se rád vrátil k důvodům, proč by měl výstavu určitě navštívit každý Liberečák. 

Důvodem druhým je velkorysost pojetí výstavy o výstavě, odpovídající výjimečnosti akce roku 1906. Oblastní galerie Liberec a Severočeské muzeum v Liberci spojily své síly i prostory a vzájemně se doplňující expozice naleznete v ústředních sálech obou institucí. 

Důvod třetí, a možná nejpodstatnější, je fakt, že výstava velmi efektivně využívá technologií 21. století a nemusí se bát srovnání s obdobnými velkými výstavami zahraničními. Výstavu o výstavě si totiž můžeme představit jako jakýsi čtyřúhelník, jehož základy tvoří dvě již zmíněné kamenné instituce a další dva vrcholy pak webová prezentace pracující s historickými a současnými mapovými podklady a reprezentativní katalog, lépe řečeno kniha, o výstavě 1906. Podívejme se, co návštěvníkovi tento čtyřúhelník nabízí. 

První vrchol základny výstavního čtyřúhelníku,  Severočeské muzeum v Liberci.
Foto: Mad

Zde naleznete některé dochované výstavní artefakty a předměty k výstavě se vztahující, například tiskařský stroj, jakým se vyráběly výstavní noviny. Ale asi nejzajímavější jsou fotografie jednotlivých pavilonů opatřené i původními plány. Velmi oceňuji stručné, přesto informačně velmi "výživné" textové panely, které návštěvníkovi sdělí vše podstatné a přitom ho nenutí k hodinám čtení. Naproti tomu mě mrzí, že zde není alespoň koutek věnovaný dílům, která sice nebyla součástí výstaviště, ale výstava jejich vznik podnítila (např. hotel Zlatý Lev). 
Foto: Mad

Hlavnímu sálu vévodí rekonstrukce výzdoby muzea u příležitosti návštěvy panovníka Františka Josefa I., který Liberec poctil svojí přítomností za účelem zhlédnutí výstavy ve dnech 21. až 24. června 1906.
Foto: Mad

Druhý vrchol základny výstavního čtyřúhelníku,  Lázně, nebo oficiálněji Oblastní galerie Liberec. Zde si v první řadě můžete prohlédnout celou plejádu originálů uměleckých děl vystavených v Liberci roku 1906 a zapůjčených vesměs ze sbírek Národní galerie v Praze.
Foto: Mad

Nechybějí ani velkoformátové zvětšeniny fotografií výstavních pavilonů. Řadu těchto staveb navrhovali architekti a stavitelé, kteří se výrazně podepsali na tváři nejen Liberce, ale celého regionu, škoda, že chybí odkazy na tyto stavby, které Liberečáci notoricky znají, ale již méně tuší, kdo je postavil. Ovšem exponátem přitahujícím pozornost zdaleka největší je téměř 2,5 m dlouhé panoráma výstaviště z ptačí perspektivy Aloise Kasimira, dávající jasnou představu o tom, o jak gigantickou akci tehdy šlo.
Foto: Mad

Foto: Mad

Třetí vrchol výstavního čtyřúhelníku, webová prezentace výstavy, obsahující dvě interaktivní mapové aplikace. V Lázních si ji můžete vyzkoušet na velkém dotykovém panelu, v klidu domova ji naleznete na adrese www.1906.cz .
Dva tematické mapové modely, ukazují historickou a současnou situaci někdejšího výstaviště a prezentují jedinečný obrazový materiál, poskytnutý díky laskavosti Státního okresního archivu Liberec. Vznikly na půdě Katedry aplikované matematiky, Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické Technické univerzity v Liberci, a jak se na webu uvádí, po nocích je vytvořil Jiří Šmída ve spolupráci s kurátorkou výstavy a editorkou doprovodné publikace Annou Habánovou.
První mapová aplikace nabízí kromě základních faktů o liberecké výstavě roku 1906 a řady fotografií především možnost si interaktivně porovnat dnešní situaci s dobovou mapou.
Druhá mapová aplikace nabízí jakousi virtuální procházku po výstavišti s tím, že je k dispozici 36 z celkem 80 objektů, které byly prý tehdy vybudovány.
Foto: Mad

Čtvrtý vrchol výstavního čtyřúhelníku,   luxusní katalog, který je zároveň knihou o Výstavě českých Němců v Liberci 1906. (Reprofoto Oblastní galerie Liberec.)
Reprofoto OGL

Jak dlouhá byla cesta k výstavě o výstavě a proč nebyla uspořádána již ke stému výročí události? Výstava má dvě kurátorky, které se podělily o odpovědi:


Toto je první bohatý zdroj informací, o kterém se hovoří na videu. Kniha o Výstavě českých Němců v Liberci 1906 z pera Erharda Arnolda, jednatele organizačního výboru a člena městského zastupitelstva.
Foto: Mad

Kateřina Nora Nováková, kurátorka výstavy o Výstavě českých Němců v Liberci 1906 za Severočeské muzeum v Liberci, nám ukazuje tkalcovský stav, který jste si v muzeu sice mohli prohlédnout již řadu let, ale nyní se stal prvním fyzickým exponátem výstavy.
Foto: Mad

Anna Habánová, kurátorka za Oblastní galerii Liberec, je přesvědčená, že výstavu by ještě před deseti lety nebylo možné uspořádat v dnešním rozsahu a kvalitě, protože například nebyly dostupné technologie na vyčištění starých negativů a následný velkoformátový tisk.
Foto: Mad

Máme pro vás pár fotografií ze slavnostního zahájení výstavy:

V muzeu se vernisáž nesla v duchu návštěvy Františka Josefa I.
Foto: Mad

Monarcha uspořádal autogramiádu pro prostý lid.
Foto: Mad

Dress code sice nebyl předepsán, ale řada návštěvníků volila stylový outfit.
Foto: Mad

V Lázních vernisáž nevybočila z běžného průměru, zato byly otevřeny hned tři výstavy. Kromě výstavy o výstavě 1906 ještě velmi inspirativní Punk v architektuře a projekt Erwartung / Očekávání Marka Thera.
Foto: Mad

V rámci doplnění si vzdělání o Liberci si můžete udělat malou exkurzi! Na rozdíl od pražské Jubilejní zemské výstavy 1891, která nám zanechala řadu pozoruhodných staveb sloužících dodnes, liberecké výstaviště bylo řešeno jako jedny velké filmové kulisy. Impozantní pavilony, dosahující i výšky kolem 55 m, byly vyrobeny ze dřeva, latí a gypsu a po skončení akce byly rozebrány stejně jako účelová tramvajová trať. Přesto po Výstavě českých Němců zbyly tři objekty. Můžete si je prohlédnout třeba cestou z výstavy nebo během procházky k přehradě. Všechny domy jsou v soukromých rukou, proto není dobré pokoušet se vniknout přes plot nebo dokonce dovnitř. Teoretickou šanci máte jen u prvního zmíněného objektu, a to zapíšete-li se do zde pořádaných kurzů :-)

Hlavní vstupní brána na výstaviště se nacházela v místech dnešní ZŠ s rozšířenou výukou jazyků Husova (postavená až sedm let po výstavě). Hned vedle školy stojí vila (ul. Klášterní 127/26), která byla pro výstavu postavena jako administrativní budova a pošta. Na této vile jsou v přízemí zachována na první pohled pozoruhodná naprosto atypická okna zasklená skly kopírujícími tvar válce. Nechci pomyslet na to, co by se stalo, kdyby se rozbila.
Foto: Mad

Budete-li pokračovat dál ulicí Klášterní, na první křižovatce (roh Kláštení a Fučíkovy) narazíte na vzorový rodinný dům obecně prospěšné stavební společnosti.
Foto: Mad

A o pár desítek metrů níže (v ohybu Fučíkovy ulice) se nachází budova společnosti Johann Liebieg a spol. Tato rozkošná vila je před zraky kolemjdoucích skryta bujnou vegetací jako Šípková Růženka. Přitom je paradoxně jako jediná opatřena informační tabulí, a to díky tomu, že byla zařazena do zdařilého interaktivního okruhu Po stopách Liebiegů.
Foto: Mad

Závěrem nemůžu nezmínit ještě pátý důvod, proč je užitečné si pro výstavu najít trochu času. Ať chceme, či nechceme, vnucují se srovnání s dneškem. Některá jsou úsměvná, jiná poučná a další nám demonstrují, že na jedné straně schopnosti našich předků nehorázně podceňujeme a na straně druhé si staré časy někdy idealizujeme. Jen namátkou, v čase zahájení výstavy roku 1906 například nebyl hotov pavilon s expozicí umění, svůj model ústřední fontány včas nedokončil ani Franz Metzner. Na druhou stranu pro malý zájem předčasně skončila atrakce Africká vesnice.
Když se posledního září 1906 zavřely brány výstavy, byla hodnocena sice kladně, ale politické ani kasovní ambice zcela nenaplnila. Návštěvnost byla slušná, ale jen zhruba poloviční oproti úspěšné Jubilejní všeobecné zemské výstavě v Praze. Ostatně, liberecká výstava 1906 nebyla ani prodloužena, jak se původně zvažovalo. Před finančním deficitem ji nezachránilo ani 13 000 denně prodaných křenových párků. Nicméně schodek byl vyrovnán z rezervního fondu pro tyto případy předem vytvořeného.
Kdyby se výstava konala dnes, o čemž lze s úspěchem pochybovat, neboť ekologové by určitě zabránili devastaci romantického okolí přehrady, dostala by se do hledáčku médií nejen pro svoji velkolepost. Jak to bylo se stavebním povolením hotelu Schienhof (dnes Praha) v sousedství radnice? Neobohatil se developer František Clam-Gallas přespříliš, když pozemky pro konání výstavy sice zapůjčil za podmínek příznivých pro výstavní výbor, ale po výstavě je výhodně rozprodal, protože zde vznikla infrastruktura, umožňující další rozvoj? Šťouralové by se zajisté vyřádili.
Místo planého tlachání bychom měli více konat. V současnosti hledáme způsoby, jak vrátit okolí liberecké přehrady funkci městské oddechové zóny. S každým deštěm rozbahněnou promenádní cestu a ostudný stav pláže nedávno instalované ocelové schody určitě nezachrání. V tomto ohledu by bylo užitečné svolat některé z nejbližších zasedání zastupitelstva do Lázní nebo do muzea. Čas je jen do poloviny září!



Text Mad, rozhovory Darka
phm
17. 11. 2018 23:15 V Libereckém kraji od minulého týdne zlevnil benzin, cena nafty se nezměnila. Aktuálně je litr nafty za 33,56 Kč, Natural 95 je o 11 haléřů levnější.
advent
17. 11. 2018 12:02 Do období adventu na venkově na začátku 19. století přenese návštěvníky expozice na Dlaskově statku u Turnova. Přiblíží málo známé obyčeje.
rozhledna
17. 11. 2018 10:05 Liberecká čtvrt Vratislavice n. N. má na Císařském kameni opět rozhlednu. Původní dřevěnou konstrukci nechala radnice zbourat a nahradila ji ocelovou. Více ZDE.
sněhurka
17. 11. 2018 07:05 Dnes se v Home Credit Areně odehraje muzikál Sněhurka na ledě. Pohádkový příběh na ledě se vyznačuje kouzelnou atmosférou a živou hudbou. Začátek je v 17 hodin.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4
5 6 7 8 9 10 11
12 13 14 15 16 17 18
19 20 21 22 23 24 25
26 27 28 29 30
listopad
2018
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).