Když byl ve Spreetalu v roce 1882 založen Budyšínský horský spolek, stala se stavba horské chaty s rozhlednou na Mönchswalderu jedním z jeho prvních cílů. O stavbě bylo rozhodnuto 1. května 1884, a ačkoliv financování projektu prostřednictvím darů a podílových listů bylo mnohem obtížnější než doprava materiálu a zedníků na vrchol, chata s kamennou rozhlednou byla se vší parádou otevřena 23. září 1885. O tom, že šlo o kvalitní podnikatelský záměr, svědčí fakt, že již v roce 1896 byla budova modernizována o tančírnu a získala napojení na vodovod, což v té době nebylo u stavby tohoto typu zdaleka obvyklé.
V roce 1995, v rámci oslav 110. výročí otevření, prošla bouda rekonstrukcí. Od dubna 2008 je Mönchswalder Bergbaude vlastněna rodinou Schusterů, která objekt podstatně zmodernizovala.
Po zaparkování asi sto metrů pod komplexem hotelu vás nejprve čeká mírný šok. Při příchodu na místo budete chvíli váhat, jestli vás potměšilá navigace neposlala do lunaparku. Historie se současností zde tvoří typicky enderácky nevkusný konglomerát. Přitom domeček - houbička není dědictvím po soudruzích z NDR, ale je starý teprve dva roky!
Bouda, tedy spíš středně velký hotel, se naštěstí novodobým úpravám téměř ubránil a zachoval si svůj styl.
Památník připomínající vybudování vodovodu roku 1896. Na tabuli se dočtete, že stavbu zafinancovanou budyšínským továrníkem Ottou Weigangem provedl drážďanský inženýr Max Göhler.
Ještě zajímavější čtení nabízí jídelní lístek. Pstruh po mlynářsku a jelení pečeně za 11,40 € nebo salát za 5 €, to je solidní nabídka odpovídající v podstatě českým městským cenám.
Taky není divu, že je uvnitř plno. Schusterovi evidentně vědí, jak na to.
Po dobrém obědu a zaplacení jednoho eura vstupného na věž můžete kalorie spálit překonáním několika schodišť různého stylu. Pikantní je, že zpočátku procházíte hotelem, tak pozor, abyste neskončili u někoho v pokoji.
Součástí rekonstrukce bylo opatření rozhledny prosklenou kukaní. Tento nápad možná oceníte za deště, ale jinak nikoliv, protože na ochozu tím pádem není prakticky k hnutí.
Dvacetimetrová rozhledna nabízí především téměř volné panoráma severu, kterému vévodí kondenzační věže hned několika hnědouhelných elektráren, z nichž nejbližší je Boxberg.
Nezapomeňte se pokochat vedutou Bautzenu. Nutno říci, že v době stavby věže nebyly okolní stromy zřejmě vysoké jako dnes, kdy zakrývají některé významné body, uváděné v průvodcích zejména směrem na východ a na jih.
Přesto můžete zkusit dohledat několik dalších rozhleden, například Czorneboh, Bieleboh, vysílač a litinový König-Friedrich-August-Turm nad Löbau, Valtenberg s rozhlednou, a jak ukazuje naše fotka, tak v neposlední řadě i Ještěd, který působí celkem blízkým dojmem, ač je z vyjmenovaných věží nejdál.
Zajímavé je i blízké okolí. Kolem chaty se rozprostírá velkoryse dimenzovaná herní zóna a nejbližší další věž, vysílač německého Telekomu.
Pohled z ptačí perspektivy na Martin Pumphut Grill, postavený v šedesátých letech minulého století, je dobrou záminkou k ukončení tohoto dílu VĚŽÍ SEVERU legendou o mlynářském tovaryšovi Martinu Pumphutovi (nebo též Pumpotovi), kterého poznáte právě podle podivné čepice, jejíž gigantická zvětšenina leží pod vámi. Na to, že jde o postavu mýtickou, známe CV tohoto čaroděje Horní Lužice překvapivě podrobně. Vyrostl v nedaleké Spohle jako syn nevolníků při velkém klášteře Marienstern (MAPA s leteckým pohledem). Za zmínku stojí, že taťka byl Němec Jan Niemec a mamka selka Sorbiana, Lužická Srbka, roztomilé, že? Když byl Pumpot malý, získal od hada, který mu olíznul oko, magické schopnosti. Ke kouzlení zároveň potřeboval i svůj proslavený klobouk. Jako vyučený mlynářský tovaryš zkoušel mlynáře, a když zjistil, že jsou hamižní nebo se špatně chovají ke svým učedníkům, zde je vytrestal. S oblibou nechával mizet mlýnské kameny nebo je měnil třeba na obilí. Některé prameny ovšem tvrdí, že mu nešlo ani tak o dobro, ale o to, aby bylo po jeho. Vzhledem k tomu, že on sám i bez arzenálu kouzel nebyl žádný třasořitka, bylo rozumné se mu zdaleka vyhnout. Nejlepší ale bude, když si názor na kontroverzního Pumpota uděláte sami. Začít můžete zde, kde si zapomněl svůj nebezpečný klobouk.
