reklama

Děvín, ráj čundráků, chuligánů a netopýrů, stále budí respekt

26. 8. 2017
Výlet na Děvín nad Hamrem na Jezeře můžete pojmout různě náročně. Uspokojí vás jako krátká vycházka, z Hamru to jsou dva kilometry, nebo můžete Děvín zahrnout do nějakého cyklovýletu. Cyklostezky jsou většinou v perfektním stavu a možností, odkud kam jet a co zajímavého navštívit, je hned několik.
Hrad Děvín pravděpodobně založili Markvarticové zhruba v polovině třináctého století za účelem střežení obchodní stezky do Lužice. Za Přemysla Otakara II., který kolonizoval české pohraničí, se Děvín stal hradem královským. Z dalších majitelů hradu jmenujme alespoň Vartemberky, kteří hrad drželi téměř dvě stě let (až do poloviny 16. století), a Bibrštejny, za jejichž vlastnictví byl hrad naposledy upraven v renezančním duchu. Zajímavé je, že sgrafita byla na omítce ruin údajně rozeznatelná ještě v první polovině 20. století. Začátkem konce Děvína byly pobělohorské konfiskace a to, že se centrum správy panství přesunulo do Mimoně.

Děvín byl několikrát přepaden a obléhán, ale nikdy nebyl dobyt. Teprve za třicetileté války, když již nebyl funkční, ho pobořili Švédové a v polovině 17. století byl již pravděpodobně neobývaný. Teoreticky vzato můžete kousky Děvína vidět i v okolních obcích, protože kameny hradeb si lidé částečně rozebrali jako stavební materiál. Dnes bychom řekli, že byl Děvín zrecyklován. Blíže se o historii hradu dočtete například na www.hrady.cz. nebo na www.ohradech.eu.

Pohled na Děvín (426 m n. m., MAPA), jelikož stromy dávno přerostly ruiny, není hrad prakticky odnikud vidět.
Foto Mad

Křižovatka značených cest (MAPA) pod Děvínem. Odsud je hrad po červené vzdálený asi kilometr. Na něm ale zdoláte převýšení sto metrů. Vše je perfektně značeno, asfaltová cyklostezka je až nesportovně dokonalá. Jestli jdete pěšky od Hamru, tak dorazíte nikoliv sem, ale přímo do sedla mezi Děvínem a Hamerským Špičákem. Cesta, která pokračuje k obzoru vpravo mírně vzhůru, odděluje dvě přírodní rezervace, PR Děvín a Ostrý a PR Široký kámen.
Foto Mad

Na rozcestí se nachází moderní přístřešek ve kterém se ovšem nenasvačíte, protože na stole leží nepoživatelný koláč plastické mapy oblasti. Váš zájem o zkoumání okolí možná podnítí zde inzerovaná stezka po stopách těžby zdejších železných rud. Na ni však budete potřebovat dobré boty a odpočinuté nohy. Okruh je sice dlouhý jen něco přes deset kilometrů, ale překonává poměrně velká převýšení.
Foto Mad

Cestou k hradu minete několik takovýchto odhalených výstupů skalních desek s patrnými stopami po výskytu polzenitu (železná ruda), což jsou ty zrzavé fleky.
Foto Mad

Když budete pozorní, zjistíte, že jste bedlivě sledováni novými obránci hradu Děvína.
Foto Mad

Hrad neměl vodní příkop. Strmé skály a vysoké hradby ve své době bohatě stačily.
Foto Mad

Cestou objevíte několik zamřížovaných štol, dnes chráněných hnízdišť netopýrů.
Foto Mad

Příchod k hradu. Již z tohoto pohledu jsou zdi impozantní, to nejzajímavější vás však teprve čeká.
Foto Mad

Prvním útvarem, který vás při vstupu do komplexu upoutá, je kruhová základna připomínající základy věže. Dnes zde naleznete pozůstatky pobytu trampů a první z mnoha ohnišť.
Foto Mad

V novodobé historii byl pro hrad podstatnou epizodou "dočasný" pobyt sovětských vojsk. V této době byl hrad součástí nepřístupného vojenského prostoru a získal řadu epigrafických nápisů v azbuce.
Foto Mad

Ač kamenný ochoz působí dojmem vyhlídky, pohled do kraje je zakryt stromy. Místo se slušným výhledem vlastně nenajdete na celém vrcholu Děvínu.
Foto Mad

Pokračujeme v exkurzi, stoupáme vzhůru na nádvoří.
Foto Mad

Pakliže se vám dosud Děvín zdál být průměrnou zříceninou, teď svůj názor na rozlohu hradního komplexu jistě opravíte. Mříž vpravo kryje hradní studnu.
Foto Mad

Mříž zatím stále úspěšně vzdoruje útokům chuligánů.
Foto Mad

Na pohled studna nevypadá tak hluboká, jak uvádějí prameny. Pravděpodobně proto, že je částečně zasypaná. Studna je propojená se systémem štol na těžbu železných rud.
Foto Mad

Dochovalo se i torzo podzemních prostor. Pod hradem samotným je dokonce štola po těžbě železné rudy a pověst praví, že exisovala tajná choba ústící až v šest kilometrů vzdáleném kostele v Osečné.
Foto Mad

Pohled zpět na nádvoří.
Foto Mad

A pozor, před námi je další velký prostor obehnaný hradbami. A nechybí ani ohniště, v pořadí již čtvrté.
Foto Mad

Fragmenty, které z Děvína zbývají, dávají tušit jeho bývalou mohutnost. Novými obyvateli se již dávno staly stříbrné buky. To je dobře, z hradu mají rozhodně lepší rozhled než my. Váš zájem o hrad Děvín možná zvýší i krásné virtuální prohlídky nejen této zříceniny, ale celého regionu na www.virtualtravel.cz.
Foto Mad

Text a foto Mad
semily
21. 8. 2018 15:05 Muzeum v Semilech má k roku 1968 výstavu a film, vydá i knihu. Věnuje se nejen srpnové okupaci, ale také tomu, co se dělo ve městě předtím a potom.
desná
21. 8. 2018 15:04 Mrtvé ze srpna 1968 si dnes připomněli také v Desné. Při havárii a následném požáru sovětské cisterny tam před 50 lety uhořely babička s vnučkou.
sklizeň
21. 8. 2018 14:05 Na většině Libereckého kraje sklizeň obilovin a řepky skončila. O tři týdny dřív než loni. Posekat zbývá 80 ha obilí, to je méně než procento ploch.
srpen
21. 8. 2018 05:45 Vzpomínkové shromáždění k 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do republiky začíná dnes v 9.00 hodin u Pomníku obětem okupace 1968 na náměstí Dr. E. Beneše.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31
srpen
2018
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).