reklama

NPP Panská skála je krasavice po těžební plastice

18. 1. 2018
Kamenné varhany nad Kamenickým Šenovem zná skoro každý Čech a určitě každý Severočech. Vždyť figurují na prvních místech žebříčků našich přírodních krás. Méně se již ví, že dnešní podobu jim do značné míry vtiskla těžba čediče. Takže přirovnání k silikonové krasavici docela sedí.
K napsání tohoto tipu na výlet mě inspiroval dosavadní průběh letošní zimy nezimy. Vzpomněl jsem si na návrat z reportáže o repasi barokního lustru, kterou jsme natáčeli 8. 12. 2016 ve SUPŠ sklářské v Kamenickém Šenově. Tehdy jsme ze skleněného království vytvořeného žáky a učiteli školy vyrazili do křišťálově ledového království zmrzlé matky přírody mezi Kamenickým Šenovem, Práchní a Novým Borem. Když se vydaří počasí, je návštěva čedičových varhan na Panské skále (MAPA) poetičtější než v parném létě. Navíc v zimě neplatíte parkovné, suplující vstupenku.
Varhany byly z větší části ukryty až do druhé poloviny 18. století, kdy se zde začal těžit čedič. Zajímavé je, že odběrateli byli například Holanďané, kteří čedič používali na budování hrází kvůli jeho solidní chemické odolnosti vůči agresivní mořské vodě. Tak až se budete procházet po Nizozemsku, vzpomeňte si, že před zatopením vás chrání česká země. Jak těžba pokračovala, víc a víc se odhalovalo impozantní přírodní dílo. 19. století bylo nejen stoletím průmyslové revoluce, ale i dobou vzniku masové turistiky a turistických spolků. Objevování krajiny s sebou v sedmdesátých letech 19. století přineslo, dnešním slovníkem řečeno, aktivistické snahy o zastavení těžby. Ty byly vyslyšeny až v roce 1895, kdy zemský úřad vydal rozhodnutí zakazující další těžbu v oblasti a varhany se staly nejstarší geologickou rezervací v Čechách. Pravdou ovšem je, že zákaz nebyl dodržován a boj trval dál. Ještě na začátku 20. století pokračovala těžba do hloubky pod varhany, čemuž dnes vděčíme za malebné jezírko, jehož hladina (není-li zasněžená) jako zrcadlo násobí výšku varhan.
Foto Mad

Ještě těsně před první světovou válkou visel nad varhanami Damoklův meč v podobě projektu na zřízení štěrkovny a za 2. světové války se zvažovala těžba až k silnici. Vytěžený čedič neměl tentokrát sloužit k budování hrází chránících lidská obydlí, ale nacistické ponorky na Helgolandu. Definitivně si ochránci krásy Panské skály oddechli až roku 1948, kdy byl vydán zákaz definitivní. NPP Panská skála byla vyhlášená roku 1953 a o deset let později byla prohlášena za chráněný přírodní výtvor. Máte-li zájem se blíže seznámit s historií Panské skály, tak jedním z velmi zajímavých zdrojů je v tomto případě Wikipedie, ze které jsem úvodní informace čerpal i já.

Prvním impulsem pro vznik varhan na Panské skále pochopitelně nebyl člověk, ale alpinské vrásnění, které doprovázel vznik nových zlomů v zemské kůře. Jedním z takových zlomů se zde někdy před 30 miliony let začalo vzhůru tlačit magma, které díky tomu, že se nedostalo až na povrch, mohlo velice pozvolna chladnout, což bylo velmi důležité.
Foto Mad

Tuhne-li totiž čedičové magma velmi pomalu, vytváří se takováto krásná sloupcová odlučnost, respektující směr toku původního žhavého proudu.
Foto Mad

Píšťaly varhan na Panské skále mají šesti nebo pětiboký profil o průřezu kolem 25 cm a jsou až patnáct metrů dlouhé. Některé prameny ale uvádějí střídmějších dvanáct metrů a informační tabule u varhan naopak maximalistických víc jak dvacet metrů, což mi přijde být možné jen počítáme-li délku ode dna rybníčku.
Foto Mad

Temeno Panské skály je i v zimě porostlé zeleným vřesem.
Foto Mad

Připomínka minulé těžební činnosti. Pozor, výstup vzhůru může být za deště a mrazu nebezpečný!
Foto Mad

Počasí se za našeho pobytu měnilo každým okamžikem, na jedné straně bylo modro, ze strany druhé se již valila další mrznoucí mlha.
Foto Mad

Foto Mad

Foto Mad

K nevyzpytatelnému počasí se váže jedna zdejší legenda, kterou se s varhanami na Panské skále rozloučíme. Tedy legenda není zcela přesné pojmenování, protože jde o pravdivý příběh z černé kroniky první poloviny 18. století. Jedné bouřlivé zimní noci roku 1739 v těchto místech umrzla vdova a mladý tovaryš. Co zde ti dva ve sněhové vánici pohledávali, legenda nepraví, ale na jejich památku a pro výstrahu nedostatečně oblečeným poutníkům zde dodnes stojí mariánský sloup.
Foto Mad

Foto Mad


Text a foto Mad
el
15. 7. 2018 20:05 Fotbalisté Liberce ve druhé sezoně po sobě nebudou startovat na evropské scéně, v nadcházejícím ročníku ligy se tak chtějí vrátit na pohárové příčky.
fotbal
15. 7. 2018 17:05 Fotbalisté Liberce remizovali v generálce na start nové sezony s polským Slaskem Vratislav 1:1. Za Slovan se trefila posila Martin Koscelník.
silnice
15. 7. 2018 15:05 O týden dříve skončila v Liberci oprava frekventované křižovatky ulic Švermova a Uralská. Lidem to zjednoduší cestu za prací do průmyslové zóny.
mzdy
15. 7. 2018 13:01 Mzdy v průmyslových podnicích v Libereckém kraji patří k nejvyšším v zemi. V prvním čtvrtletí vyplácely v průměru 32.550 Kč, přesto jim chybí lidé.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30 31
červenec
2018
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).