V Hodkovicích býval pivovar, tiskárna, textilní a sklářský průmysl. Svým způsobem je zajímavé, že výstavba železnice Pardubice - Liberec (1859) měla podle některých pramenů na rozvoj místa, na rozdíl od jiných měst, dopad spíše negativní. Zanikly zde hojně rozšířené živnosti povoznické a spediční, výrobu skla ohrozilo levnější sklo z Jizerských hor. Dnes je největším zaměstnavatelem automobilový průmysl, historický střed města je památkovou zónou. (Blíže se o historii Hodkovic nad Mohelkou dozvíte například na stránkách města nebo na Wikipedii.)
Náš výlet začneme u silnice ze Záskalí do Hodkovic. Na konci sjezdu do města se po levé straně nachází Skalní údolí, kterému vévodí impozantní skála (MAPA).
Dole je, jako v mnoha podobných případech, zamřížovaná skalní kaplička.
Pozoruhodný je vršek pískovcového útvaru. Korunuje ho cihlová budova, připomínající snad vodojem, označená letopočtem 1887.
Vzhůru se můžete vypravit strmou stezkou mezi skalami nebo touto komfortní cestou z Lesní ulice. Zjistíte, že nad Skalním údolím je jakýsi lesopark.
Nahoře se můžete rozhlédnout po údolí směrem k Záskalí a hlavně bude ukojena vaše zvědavost. Cihlový domek je opravdu dodnes fungující vodojem z roku 1887. Bral vodu z pramenů Javorníku a 116 metrů hluboké artézské studny. Ve době uvedení do provozu jeho voda přímo napájela 114 domů, 26 hydrantů a kašnu na náměstí.
Skalní údolí pod vodojemem skrývá svědectví zašlých časů, kdy bylo promenádním místem městečka.
Dnes tu najdete pietní místo TO Medvědi.
Bylo by hloupé projít Hodkovicemi a nezastavit se na náměstí, které lemuje několik honosných domů. Nejreprezentativnější je radnice z roku 1812, dílo stavitele A. Arnolda. Dnešní podobu získala při přestavbě roku 1889 (stavitel Franz Wilde). Až si budete fotografovat impozantní kašnu, vzpomeňte si na vodojem, který jsme navštívili na začátku našeho výletu. Město bylo zásobováno vodou ze Záskalí, která byla vedena až sem na náměstí do kašny zbudované roku 1710. Když byl postaven vodojem a voda svedena do ocelových trubek, stará kašna byla nahrazena touto kašnou ozdobnou. Pikantní je, že kašna s vodotryskem byla po 2. světové válce rozebrána a na své místo se vrátila až díky entuziasmu hodkovických koncem devadesátých let minulého století. Masarykův pomník byl před radnicí odhalen v květnu 1938, ale stál zde jen do fašistického záboru pohraničí. Leta pak byl v depozitáři Severočeského muzea v Liberci a na své místo se vrátil až v květnu 1990.
Dřevěný kostel měly Hodkovice již v polovině 14. století. Základní kámen dnešního kamenného kostela sv. Prokopa (MAPA) byl položen roku 1717. Věž s hodinami byla dokončena až o 140 let později. Kostel není zvenčí ničím pozoruhodný. Podaří-li se vám vniknout dovnitř, nezapomeňte si prohlédnout obraz velkého požáru Hodkovic (1806) a železné dveře u sakristie, pocházející údajně z hradu Bezděz. Mnohem zajímavější je nástup ke kostelu střežený sochami sv. Petra a sv. Pavla, pocházejícími z roku 1754. Při bližším pohledu zjistíte, že byly nedávno restaurovány.
U kostela leží hřbitov z vlastivědného hlediska pozoruhodný několika honosnými hrobkami a tímto památníkem obětem 1. světové války.
Obecně vzato je ale hřbitov zajímavý především svojí atmosférou důstojné sešlosti, neudržovanosti a rozpadu. Pro hledače tohoto typu zákoutí to je zlatý (tedy spíš rezavý) důl.
Kolem hřbitova se dáme po žluté vzhůru. Úbočím Kostelního vrchu nás povede kalvárie (MAPA) založená roku 1818. Před několika lety zde vznikla nová tradice Hodkovické adventní cesty vzhůru spojené s nějakou akcí, například s koncertem, u kaple na horním konci křížové cesty.
Například v roce 2015 bylo poslední zastavení obohaceno o tohoto anděla nebo kříž ze starých dřevěných prken. Dana Sobotková, autorka objektu vysvětluje: "Staré dřevo nese svůj osud a historii, anděl má místo tváře zrcadlo, když se do něj podíváte, uvidíte sebe.
Vedle romantické novogotické kaple, která nahradila původní kapli zničenou požárem roku 1864, je navršený pahorek se třemi kříži, symbolická Golgota. V roce 2017 spojila drobné sakrální památky Hodkovic naučná stezka Zastav se poutníče. Kaple je sedmým z deseti jejích zastavení.
Letopočet pod zvonicí dokládá, že nová kaple byla dokončena roku 1867.
Letiště nad Hodkovicemi (MAPA) píše svoji historii od roku 1936, kdy první nadšenci začali terén využívat pro svahové létání. Němci za okupace postavili dokonce dvě dráhy kolmé na sebe. Po válce hodkovické letiště přežilo rušení malých letišť a v roce 1954 bylo upraveno i pro motorové létání. (Podrobnosti naleznete ZDE.)
Díky tomu můžete zažít opravdu zajímavá setkání s ocelovými ptáky, přelétajícími jen pár metrů nad silnicí.
Po žluté dojdeme (dojedeme) až do Vrchoviny (MAPA). Tato vesnice je zářným příkladem toho, že aby bylo něco zajímavé, nemusí to být nutně velké nebo velebené v průvodcích. Náves zdobí šest chráněných lip, stará pumpa a krásná malá hasičárna.
Jakpak je asi starý její větry a dešti ošlehaný zvonec?
Žlutou měníme za červenou a po ní dojdeme až k sychrovskému viaduktu (MAPA). Červená je pohodová i pro kolo. Vyrazíte-li na náš výlet autem, sjedete dolů do Třtí a výlet si můžete zpestřit pohledem na bývalý družstevní mlýn. Sychrovský kamenný železniční viadukt je dlouhý 120 m, vysoký 32 m a jeho horní oblouky mají rozpětí 9,5 m.
Horních oblouků je osm, spodních šest. Základní kámen byl položen roku 1857 a dílo pak bylo dokončeno během dvou let. Stavbu provedli bratři Kleinové a Vojtěch Lanna.
Tady náš výlet končí. Pakliže jste sem došli pěšky, budete asi pokračovat na nádraží, které je tak blízko (MAPA), že jeho poslední výhybka leží již na tělese viaduktu. Nic ovšem nebrání tomu protáhnout si výlet až na Sychrov a završit jej prohlídkou parku, zámku (program ZDE), nebo návštěvou některého zdejšího pohostinství.
