reklama

Liberecký zámek zůstává zakletý i bez Růženy řečené Šípkové

14. 7. 2017
Nápady, jak získat pro město liberecký zámek, sleduji již delší dobu. Některé disponují značnou dávkou absurdního humoru a pak, fascinuje mě převrácená logika té věci. Město nehledá budovu pro něco, co potřebuje, ale vymýšlí, na jakou bohulibou aktivitu koupi naroubovat.
Převedeno z politických výšin rozpočtu městského do reálu rozpočtu domácnosti to je totéž, jako kdyby se hlava rodiny zamilovala do masivního jídelního stolu za výkladem starožitnictví a rozhodla se, že ho musí mít. Doma přitom již jeden jídelní stůl má a na druhý není místo ani v kuchyni ani v obýváku. U onoho starožitného stolu se navíc špatně sedí, protože se kopete o nešikovně umístěné nohy a nepraktické šuplíky vás tlačí do stehen. O tom, že rodina má na krku hypotéku a nutně potřebuje zrenovovat topení, ani nemluvě.
 
Nápady, proč získat liberecký zámek, srší zejména ekonomický náměstek Jan Korytář. Vždyť to má přímo ve volebním programu! Ale tím to končí, stále čekám, kdy budou zveřejněna alespoň nejzákladnější vstupní data, ze kterých by měly projekty vycházet. Nikde jsem od pana ekonomického náměstka neslyšel, kolika metrům čtverečním plochy chce dát nový smysl a především, na kolik přijde provoz. Vlastně jen víme, že "ta sranda" by pravděpodobně při nákupu přišla na padesát až šedesát milionů korun.

A když se jen trochu zamyslíme, ani prezentované vize nejsou tak skvělé, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pominu-li po posledním zastupitelstvu oprášenou myšlenku zřídit v zámku městem kontrolovanou hernu, tak mě v poslední době zaujaly zejména dva záměry hodlající v zámku zřídit muzeum.

Návrh první plánuje na zámku, nebo jeho v jeho části, vytvořit muzeum sklářství. Rozumím tomu tak, že myšlenka je inspirovaná zřejmě tím, že zámek sloužíval Skloexportu před jeho krachem jako obrovský "živý" katalog všeho, co firma nabízela. Ovšem nechápu, proč má Liberec koupit zámek, aby zde zřídil muzeum skla, když je kraj prošpikovaný kvalitními institucemi tohoto zaměření, přičemž expozice v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci n. Nisou, ve Sklářském muzeu v Novém Boru a Sklářském muzeu v Kamenickém Šenově jsou naprosto špičkové. Konec konců, v Liberci má rozsáhlou sbírku skla i Severočeské muzeum. Autor nápadu navíc asi netuší, že jablonecké muzeum, ve kterém jsme z Liberce za dvacet minut, během dvou let postaví novou budovu a Svaz výrobců skla a bižuterie koketuje s vizí, že se pokusí sehnat prostředky a zrevitalizuje jablonecké lázně na velkolepý showroom všeho, co členové svazu umí.

Podstatou druhé myšlenky je zabydlet zámek výstavou dějin Liberece a severních Sudet. A to z gruntu, od pravěku až po současnost. Taková ucelená expozice našemu kraji sice chybí, ale naprosto není pravda, že by se na tomto poli dosud udělalo málo. Obrovský kus práce leta odvádí Severočeské muzeum v Liberci. Místnost věnovanou Liebiegům najdete v Oblastní galerii v Liberci - Lázních a Lázně mají mapování německé kulturní scény zahrnuto i do výstavní dramaturgie. Řadu výstav a akcí věnovaných regionální vlastivědě pořádá i Státní okresní archiv Liberec, Krajská vědecká knihovna Liberec a další instituce a spolky jako třeba Archa 13.

Považoval jsem za samozřejmé, že ti, kteří mají k tématu co říci, byli kontaktováni a že před zveřejněním záměru proběhl brainstorming, jak mozaiku toho, co je již na různých místech hotovo, spojit v celek. Omyl, podle mých informací se navzdory velkým proklamacím dosud nic takového nestalo ani v náznaku! Na tuto absurdní skutečnost a na další podivnosti jsem narazil, když jsem se pokoušel zjistit celkovou plochu všech pater zámeckého komplexu, abych ji srovnal s plochou institucí již existujících a udělal si hrubou představu o tom, jak velké prostory by bylo nutno z městského rozpočtu přinejmenším vytápět, střežit a udržovat.
Foto Mad

Zámek z majetku krachujícího Skloexportu koupila holandským majitelem vlastněná firma (s krásně českým názvem) Ústí Development. Odhaduje se, že rozsáhlý objekt v centru Liberce jí přišel na zhruba sedmdesát milionů korun. Teď ho prodává prostřednictvím MEI Property Services, s.r.o.. Správkyně zakázky, Jana Novotná, překvapivě metry čtvereční nezná: "Ne, není to tajné, ale zámek prodáváme jako celek a plocha není rozhodující, musela bych to spočítat z výkresové dokumentace!" Tak tomu nerozumím, pro prodej je podle zákona nutno opatřit nemovitost energetickým štítkem, pro jehož výpočet je mimo jiné nutná i znalost plochy. Nicméně, rozlohu, kterou udržuje, nezná ani liberecký správce pan Záleský.
Nezbývá tedy, než se obrátit na katastr nebo na mapy.cz, spočítat patra budov a vše pronásobit. Tento velmi hrubý, opravdu velmi hrubý, odhad říká, že může jít celkově o 7 000 m2, možná 8 000 m2, přičemž plochy použitelné pro expozice budou pochopitelně menší, podle mého soudu maximálně čtvrtinové. Vzhledem k tomu, jak rozlehle komplex vypadá, jsem čekal vyšší číslo. Pro srovnání, vedle stojící NC PLAZA má 50 000 m2. Obchodní prostory ale činí jen 19 000 m2.
Poznámka: Po vyjití článku nás jeden čtenář upozornil, že plochu nalezneme na stránkách agentury www.vipcastle.com. Zde je uvedena zastavěná plocha 1 313 m2 (číslo získané nahrubo z katastrální mapy s tím koresponduje překvapivě přesně) a obytná plocha (t.j. plocha k obývání bez chodeb, schodišť apod.) 4 834 m2. To znamená, že celkovou plochu jsem spíše podcenil a náklady na provoz budou vyšší. Zajímavé rovněž je, že zámek byl do nabídky zařazený za 105 000 000 Kč (3 900 000 eur) letos v květnu. Důvěryhodnost této agentury ovšem poněkud snižuje fakt, že odkaz na mapě neukazuje zámek, ale úplně jinde ležící jednu z libereckých jazykových škol. Asi proto, že má v názvu "Castle". Takovou chybu bych u prodeje za sto milionů nečekal.

Foto Mad

Má-li zámek oživit muzejní expozice, je logické srovnání se Severočeským muzeem a Lázněmi. A dozvídám se nejen metry čtvereční, ale i další informace:

Jiří Křížek, ředitel Severočeského muzea, na dotaz ochotně odpovídá, že muzeum disponuje celkově 4 500 m2 ploch, a pochopitelně se zajímá, k čemu to číslo potřebuji. V zápětí přidává šokující informaci, kterou jsem již naznačil úvodem: "Vlastivědnou expozici bych uvítal, ale absolutně nechápu, proč se na nás v této souvislosti ještě nikdo z města neobrátil. Všechny informace, které mám, vím z médií. Má-li se o něčem takovém seriozně začít uvažovat, měla dávno proběhnout příslušná jednání." Ještě dodává, že podle něj roční náklady na základní funkce (topení, ostraha, údržba,...) půjdou do milionů korun a prostory zámku, byť v nich bývala vzorkovna, nejsou bez úprav ideální, ale s revitalizací bude problém, protože: "Areál je a stále bude kulturní památkou, takže nějaké úpravy např. kvůli bezbariérovosti budou velmi problematické kvůli schválení od památkářů." 

Ředitel Oblastní galerie - Lázní, Jan Randáček, má pod palcem celkem 2 200 m2 funkčních ploch. Potvrzuje názor ředitele Křížka ohledně problematické využitelnosti prostor a přidává pár dalších informací: "Zámek byla první volba, když jsme přemýšleli o rekonstrukci a přístavbě ke staré galerii nebo o stěhování. Vzpomínám si, že na výstavní plochy nebyl zámek o moc větší než stará galerie. V zámku je hodně chodeb, schodišť, místností v mezipatrech, které by pro nás nebyly ideální. Také tam došlo k takové situaci, kdy byla jedna místnost využitelná pro výstavu, ale do další se muselo přejít o patro a ještě po chodbě; takže pro návštěvníky pochodové cvičení, aby se dostali z jedné expozice do druhé. Navíc tam bude problém s bezbariérovým přístupem do jednotlivých pater."

Z toho plynou čtyři závěry:
1) Plány jsou smělé, ale s těmi, kteří mají nejlepší kvalifikaci naplnit vitríny obsahem, nebyly probrány!
2) Pro muzejní expozici ne zcela vhodný interiér by musel projít významnými úpravami, které by pravděpodobně narazily na odpor památkářů.
3) Poměr užitečných a "jalových" prostor komplexu není pro muzejní expozici výhodný.
4)  Není srozumitelně prezentováno, že městskou kasu nezatíží jen cena objektu, ale především vysoké náklady na provoz.

Je čas na malou exkurzi. Ne že by zámek neměl historickou cenu, ale památkou první kategorie určitě není, zejména díky přestavbám interiérů ve 20. století. Ředitel Křížek považuje za největší zásah do historické hodnoty rekonstrukci v osmdesátých letech minulého století: "Tehdy zmizela většina zajímavých historických detailů v interiéru. Čiší z toho, že ta budova byla bez citu k minulosti a hodnotě památky rekonstruována pro firemní účely Skloexportu, ne pro kulturní a turistické účely. Mně ten liberecký zámek evokuje Kafku a jeho Zámek a všechno to násilí na lidech i na památkách v posledních cca 90 letech nejen v Liberci."

Nejstarší, a historicky pravděpodobně nejcennější částí zámku, je kaple postavená roku 1604 za Kateřiny z Redernu (vzadu uprostřed). Ze stejné doby pochází i pomalu zarůstající zvonice-bašta (vlevo). Vpravo dole vykukuje kastelánský domeček a roh stále zdobí vyčítavý prst poutače restaurace Kaplanka. Pro úvahy o revitalizaci a novém využití areálu je podstatné, že již ve druhé polovině 19. století, ještě za Clam-Gallasů, posledních šlechtických majitelů, zámek přestal sloužit jako rezidence a začal fungovat zejména jako sídlo různých úřadů (například hned roku 1850 se redernské křídlo stalo na čas sídlem okresního soudu). Historii zámku naleznete například ZDE.
Foto Mad

Kudy se vlastně do té pověstné zámecké restaurace a vinárny Kaplanka chodilo? No přece tudy!
Foto Mad

Zpět k věci, v kapli se zachoval historický mobiliář ze 16. století. Za dob Skloexportu kaple údajně sloužila VIP křesťanským obchodním klientům firmy. V areálu zámku prý byla i modlitebna muslimská (viz. ZDROJ). V devadesátých letech se tu občas pořádaly svatby. 
Foto Mad

Pokud vím, liberecký zámek nemá strašidlo. Zato má architektonickou kuriozitu. To zvláštní okno v prvním patře (z druhé strany jde ve skutečnosti o přízemí) je původní vstupní brána, která po úpravách centra města v průběhu stavebního boomu druhé poloviny 19. století ztratila smysl a sklepy se od ulice staly přízemím.
Foto Mad

Dlouhé chodby, vysoké stropy, spousta místností, tisíce metrů krychlových, které je třeba alespoň temperovat, za provozu vytopit.
Foto Mad

O vzorkové expozici skla kolují celé legendy a konspirační teorie, kam že zmizela. Podle mých informací a informací jiných médií (například ZDE) byla novým majitelem, firmou Ústí Development, jednoduše rozprodána. Některé místnosti dodnes zdobí prázdné vitríny, což vůbec neznamená, že bývalou vzorkovnu lze mávnutím proutku proměnit v muzejní expozici. Fleky na zdi dokumentují narůstající problémy s údržbou. Když jsme zde byli naposledy v rámci pojmenování parku Clam-Gallasů, uprostřed jedné chodby naše skupina dokonce narazila na nádoby budící dojem, že stropem zatéká. Náš průvodce nám okamžitě zakázal fotografování a odvedl nás ven.
Foto Mad

Zámek se roku 2013 přidal k dalším běžně nepřístupným památkám, které se veřejnosti otevírají alespoň během některých významných svátků nebo například Dnů evropského dědictví. Foto bylo pořízeno o státním svátku 28. října 2013. Zájem veřejnosti o prohlídku předčil očekávání, ačkoliv byla otevřena jen kaple a věž. Jenže, domnívat se, že tím Liberečáci hlasují v jakémsi plebiscitu pro koupi, je podle mě velmi naivní. Existuje totiž něco, co bych v našich reáliích nazval Syndromem frýdlantské věže. Věž frýdlantského hradu a zámku dlouhá léta přitahovala svoji nepřístupností pozornost. Když byla poprvé výjimečně zpřístupněná, odezva byla fantastická. Správa zámku proto vyšla veřejnosti vstříc s tím, že zavedla pravidelné prohlídky, ačkoliv zajistit bezpečnost návštěvníků bylo složité. Pár prvních výstupů bylo naplněno, pak zájem prudce opadl. Dnes je opět věž otevřená jen při zvláštních příležitostech.
Foto Mad

Věž by mohla být magnetem zámku (naše reportáž ZDE). Bohužel nepřevyšuje nijak výrazně okolní zástavbu, a kdo se chce po Liberci opravdu rozhlédnout, má mnohem lepší výhled z věže radnice (náš report ZDE) nebo z terasy krajského úřadu (report ZDE). Prohlédnutím reportáží, na které odkazuji, můžete panoramata objektivně posoudit sami.
Foto Mad

Z věže zámku si z nezvyklého úhlu prohlédnete zejména detaily okolní architektury.
Foto Mad

Foto Mad

Co se možné dějepisné expozice týče, je smutné, že příležitost ji vytvořit zřejmě byla, ale nebyla využita. Myslí si to například ředitel Lázní Randáček: "Už když bylo jasné, že se budeme stěhovat do Lázní, tak jsem několikrát navrhoval, aby bývalá galerie dál sloužila jako muzeum a galerie. Ideálně by se tam hodila expozice o rodině Liebiegů, protože jde o původní palác Johanna Liebiega mladšího, reprezentujícího expanzi průmyslu v Liberci a Euroregionu Nisa. Možností, jak takovou expozici vybudovat a na čem ji stavět, by skutečně bylo mnoho! Například Severočeské muzeum poskytne dobový nábytek a předměty uměleckého řemesla, my poskytneme obrazy ze sbírky Heinricha Liebiega, zrekonstruuje se zahrada (plány existují) a vznikl by unikátní objekt s obrazem života ve druhé polovině 19. století! A víte, v čem by to ještě bylo unikátní? Nejenom sbírkami, ale také zaměřením. Umění 19. století a jeho architektura jsou stále opomíjeny a veřejnost je nevyhledává. Celé centrum Liberce je z 19. století! Byla by to jedna velkolepá scéna 19. století, korunovaná rekonstruovaným palácem Johanna Liebiega mladšího s obrazy Heinricha, dobovým nábytkem a expozicí o textilním průmyslu. Zámky a hrady jsou fajn, ale proč si nepřiblížit život nové buržoazie v 19. století? Palác Johanna Liebiega pro to byl jako stvořený, má dochované interiéry, průchozí pokoje... To jsem navrhoval, ale přednost dostali důchodci :-) Budiž jim to přáno, necítím zahořklost, hlavně že se dům opraví a bude sloužit!"
Foto Mad

Po letech koketování s myšlenkou získat areál pro město, se zatím podařilo odemknout visací zámek od zahrady a výhružný nápis "Nepovolaným vstup zakázán" poněkud znegovat otevřenými vraty. Toto gesto majitelů napovídá, že k vytvoření libereckého centrálního parku možná nebude potřeba kupovat celý komplex, ale postačí dohoda o užívání.
Rébus, jak zámek získat a neprodělat hlavně v budoucnosti, však na udatného rytíře stále čeká a cosi mi říká, že Honza se jmenovat nebude. Planá fantazírování o nejrůznějších galeriíích sen o zámku určitě nezhmotní a případné referendové nátlakové boje věští pouze vítězství Pyrrhovo.
Foto Mad

Text a foto Mad
Diskuse ke článku
O vaše názory a komentáře opravdu stojíme. Proto máte ke každému materiálu uveřejněnému na tomto portále možnost diskutovat. Aby se z diskusního fóra ale nestala "stoka" obvyklá u některých jiných webů, stanovil provozovatel www.genusplus.cz Pravidla diskuse. Seznamte se s nimi, prosím, v záhlaví portálu v rubrice Pravidla diskuse. Děkujeme.
14. 7. 2017 06:49
Luboš
Konečně se na problematiku zámku někdo podíval logicky, ne politicky. Takovou vstupní analýzu by si snad měli udělat už dávno na radnici. Jsem konsternován, že potenciání prodávající neví, kolik má metrů na prodej a potenciálního kupujícího to nijak nešokuje.
14. 7. 2017 07:24
Milan
Toto je zásadní sdělení, doporučuji: Považoval jsem za samozřejmé, že ti, kteří mají k tématu co říci, byli kontaktováni a že před zveřejněním záměru proběhl brainstorming, jak mozaiku toho, co je již na různých místech hotovo, spojit v celek. Omyl, podle mých informací navzdory velkým proklamacím dosud se nic takového nestalo ani v náznaku! Na tuto absurdní skutečnost a na další podivnosti jsem narazil, když jsem se pokoušel zjistit celkovou plochu všech pater zámeckého komplexu, abych ji srovnal s plochou institucí již existujících a udělal si hrubou představu o tom, jak velké prostory by bylo nutno z městského rozpočtu přinejmenším vytápět, střežit a udržovat.
14. 7. 2017 07:26
Luboš
Tady přece nejde o nic jiného než provizi za koupi zámku, všechno ostatní je balast a vábnička na ty méně bystré voliče.
14. 7. 2017 08:22
nic
jen na doplnění. Kdysi zazněla představa o ceně ke koupi cca 100 mil.
14. 7. 2017 08:34
jj
Taky jsem to zaznamenal, ale cena lezaku jde casem dolu. Zvlast u neprodejne nemovitosti.
14. 7. 2017 10:02
Nicka
Souhlas, jen bych na to nezapomínal až bse "vycení" Korytář
14. 7. 2017 11:18
frigo
Palec nahoru, výborný článek, proč se autor podepisuje zkratkou? Osobně si myslím, že nákup zámku v současné situaci není dobrý nápad.
14. 7. 2017 11:38
Vít
Nevím, kdo je Mad, ale to není podstatné - analýza je sice jednoduchá, ale velmi přínosná a jasná. Jen poznámka - "fleky nazdi" - nad oknem, vypadají spíše jako pokus zahladit prasklinu, než jak od vody.
A jistě, Velkému Guru jde o (nemalou) "provizi" za těžko prodejný ležák ...
14. 7. 2017 12:57
Igor
Asi jsem moc velkej idealista, ale já si opravdu myslím, že Korytářovi jde pouze o to něco udělat a nějaké všimné v tom vůbec nefiguruje. Nicméně jako všichni Změnaři, dovede dobře pouze kecat či kritizovat druhý ale ve chvíli kdy se ponoři do nějaké složitější realizace, tak je v pr...
14. 7. 2017 12:53
jan
Doporucuji precist si zaverecny odkaz na vitezsrvi Pyrrhy, abych citoval cimrmany. Trefne, pro liberecky zamek jako stvorene.
14. 7. 2017 21:10
Tomas
"udatný rytíř Honza" ... při pátku pobavilo :-)
15. 7. 2017 00:06
pučmeloun
tady to máš i s plochou voe

http://www.vipcastle.com/cs/my-product/412/
15. 7. 2017 08:22
redakce
Děkujeme za upozornění, bude zapracováno.
15. 7. 2017 11:22
Milan Sen
Liberecký zámek jsou luxusní prostory. Škoda. že není soukromník, který by je využil pro reprezentační předváděcí síně aj. Potenciál inspirací od radnice nelze čekat. Nemá Liberec dostatečné možnosti pro jednání se zahraničím, jenže to by pan Náměstek musel trochu mluvit německy....Evropský dům mohl být ve Skloexportu, bylo by to ideální, i když v centru města to také není nejhorší. Radnice nemá totiž propracovaný marketing tak, aby nejen cestovní ruch a kultura měly perspektivní projekty a řešení podle sociálního statusu možných subjektů k oslovení. Výrazným momentem Liberce jsou dvoje hory, , v poslední době se zlepšující doprava a je bez-migrantů. Samotné město není nijak zvlášť atraktivní z pohledu historie, zato je městem moderním, devatenáctého století a především jednadvacátého. Vedení radnice žije pořád opožděně.Lidé jako ředitel Křížek, ředitelé Randáček, Nejedlo, Konvalinková, Vajnerová nebo Studnička jsou světové veličiny. Radniční úroveň převyšuje svým agilním vystupováním a profesní politikou jediný náměstek, jeho zrající púolirtická profesionalita má pwerspektivy, ale je zahlcen fůrou věcí, i když má oporu v ing. Pastvovi a třeba i ve filmové lanceláři, paní Sahcrové. Nezdá, ale, že by jiné odbory měly takvou vysokou kvalifikaci a profesionalitu.
15. 7. 2017 21:17
lu2
Je to bohuzel je jedna z tíživých ocelových koulí Liberce, i když asi nejviditelnější. Vždyt hned v sousedství býv. tiskárna je kapitola sama pro sebe...
irop
18. 8. 2017 17:08 Rekonstrukce silnice z Oken na Českolipsku směrem na střední Čechy stála 60 mil. Kč. Jde o první velký projekt v Libereckém kraji financovaný z IROP.
valdštejn
18. 8. 2017 17:07 Na hradě Valdštejn dokončili restaurátoři obnovu nástěnné malby sv. Jan Křtitele. Traduje se o ní, že tvář světce je portrétem Karla Hynka Máchy.
jn
18. 8. 2017 08:14 Od začátku týdne je pro veškerou dopravu včetně hromadné úplně uzavřená ulice Vrkoslavická v Jablonci nad Nisou. Připojí se tak k již uzavřené ulici Rádelské.
cizinci
18. 8. 2017 08:10 Počátkem týdne provedli policisté z cizinecké policie kontrolu výrobního podniku ve Frýdlantu. Odhalili čtyři nelegálně zaměstnané cizince, uložili dvě pokuty
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 31
srpen
2017
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).