reklama

STYL: Velikonoční jízdy křižáků mají s rytíři společný jen kříž

30. 3. 2016
Velikonoční jízdy jsou především největším svátkem Lužických Srbů. Postupně si je ale osvojili i katoličtí Němci a bývaly doby, kdy se odehrávaly i v severních Sudetech. Dnes je tato tradice opět velmi oblíbená a účastníci si koně půjčují i z velké dálky.
STYL: Velikonoční jízdy křižáků mají s rytíři společný jen kříž
Foto Mad
Jako první písemnou zmínku o Velikonočních jízdách v Horní Lužici řada pramenů uvádí zprávu o Jízdě křižáků mezi Hoyerswerdou a Wittichenau roku 1490, tedy 2 roky před objevením Ameriky (viz. asi nejúplnější zdroj informací www.osterreiten.com). Jiné prameny zmiňují rok 1541. Všechny prameny se ale shodují na tom, že zvyk Velikonočních jízd Lužických Srbů má hluboké pohanské kořeny a křesťané ho na seznam svých rituálů adoptovali pravděpodobně někdy v pátém století, což byla ostatně doba, kdy měnila stranický dres i některá pohanská božstva a stala se svatými. Je dost možné, že rituál objíždění polností a žehnání budoucí úrodě měl původně i čistě praktický význam společné obhlídky území po překonané zimě.
Velikonoční jízdy (také Jízdy křižáků, Jízdy kolem osení, hornolužickosrbsky Jutrowne jěchanje, Křižerje a německy Osterreiten nebo Kreuzreiten) mohou mít podle místa různé odlišnosti. Někde jezdci nejprve objedou místní hřbitov a teprve pak si ke kostelu přijedou pro požehnání, jinde se začíná požehnáním u kostela. Během cesty od farnosti k farnosti bývá žehnáno nejen polím, ale krátká zastavení jsou věnována i křížkům v krajině a statkům, na kterých jezdce čeká občerstvení či dokonce oběd, během kterého koně jezdců hlídají přihlížející poutníci. Jízda bývá ukončená slavnostní bohoslužbou. Důležité je, že až mysteriozně vypadající jezdci v černých fracích, holinách a cylindrech jezdí ve dvojicích a v průvodu nesmí chybět kříž (odsud jeden z používaných názvů Jízdy křižáků), socha Krista a insignie pořádající farnosti (farností). Významné body cesty (hřbitov, kostel, klášter,...) se objíždějí třikrát, takže si diváci přijdou na své.  

Tradici původně nesli katoličtí Lužičtí Srbové, což mělo mimochodem dopad na mohutnost a rozšíření takto pojaté oslavy příchodu jara a největšího křesťanského svátku. Na počátku druhého milénia totiž slovanské osídlení sahalo až do Hamburku. Pak byli Slované germánským živlem postupně zatlačováni. Odhaduje se, že v Lužici dnes žije jen kolem 60 000 Lužických Srbů, a ačkoliv jsou v jimi obývaných lokalitách všude dvojjazyčné nápisy, jejich řeč zaslechnete málokde, většinou ve vesnicích kolem Budyšína (německy Bautzen), kde se většina Osterreiten pořádá. Někdy v 18. století si Velikonoční neděli v sedle oblíbili i katolíci němečtí. Tak se Velikonoční jízdy rozšířily i do severního českého pohraničí (podrobně o tom http://www.hemm.cz/jezdci.html). Udržení tradice v některých obdobích nebylo lehké i z jiných důvodů. Negativní vliv mělo například postupující protestanství. Evangelíci totiž jízdy považovali za demonstraci síly papeže. Někde tradice zanikla na začátku 2. světové války, jako například v českých Mikulášovicích, kde Velikonoční jízdy ukončil zábor pohraničí roku 1938. Zde se Velikonoční jízdy podařilo nadšencům v čele s Romanem Klingerem obnovit až roku 2011. Jezdcům nebylo nakloněno ani budovatelské nadšení NDR, mimo jiné i z čistě prozaického důvodu, po kolektivizaci a nástupu techniky se dramaticky snížil počet koní. Nedostatek koní je problémem i dnes, kdy se Velikonoční jízdy opět těší obrovskému zájmu. Jezdci si koně půjčují nejen napříč celým Německem, ale i v Polsku a Česku a účast na Osterreiten je tak kromě věci osobní prestiže dost drahou záležitostí.
Na již zmíněném webu www.osterreiten.com se uvádí, že celkové počty jezdců atakují číslo 1 700, a vydaří-li se počasí, přijde až 50 000 diváků (letos se jelo 7 okruhů, viz. přehledná mapka). Pro srovnání, to je polovina obyvatel Liberce. My jsme pro vás v naší obrazové reportáži zaznamenali začátek Osterreiten v Budyšíně a hlavní část jízdy z Ostritz do kláštera Marienthal.

Je neděle 27. března 2016, den Vzkříšení. Krásné počasí chvílemi kazí jen ostrý a studený nárazový vítr. Již při příjezdu do Budyšína (mapa) (cca hodinu cesty z Liberce) si není možné nevšimnout davů proudících do centra. Prostor kolem srbského římskokatolického kostela Panny Marie je zcela obležený již dlouho před avizovaným příjezdem jezdců.
Foto: Mad

10:30 uplynulo, ale muži v černém, lépe řečeno jejich cylindry se nad davem objevují až když téměř vyprší akademická čtvrthodinka. První, co upoutá, je fakt, že mnozí z nich si v sedle evidentně nejsou jistí svými schopnostmi. Některé koně vedou profíci, často mladé dívky.
Foto: Mad

Jezdci si jedou pro požehnání. V pozadí je Bohatá věž (viz. náš článek).
Foto: Mad

Pánové si vezou texty písní v lužické srbštině. Když se pak dají do zpěvu, je chvílemi poznat, že spolu asi příliš nenacvičovali. To ale není nic proti tomu, co odpoledne uslyšíme v Ostritzu.
Foto: Mad

Vyfešákovaní jsou nejen jezdci, ale i koně. Mnohdy jde o rodinné památky nemalé historické hodnoty.
Foto: Mad

Slova požehnání byla pronesena v lužické srbštině.
Foto: Mad

Tři nezbytné znaky Velikonoční jízdy, zástavy farnosti, kříž a socha Krista. Pořadí může být různé, například v severočeských Brtníkách, kde se Velikonoční jízdy rovněž ještě před válkou konaly, jel první Kristus (viz. zdroj).
Foto: Mad

Celý ceremoniál zahájení Velikonoční jízdy z Bautzenu do Radiboru zachycuje naše video:


Jezdci třikrát ve směru hodinových ručiček objeli římskokatolický kostel a zmizeli po davy lemované hlavní třídě. Do Radiboru by měli jezdci podle itineráře dorazit ve 12:15. Po obřadu zbyly jen všudypřítomné shluky čerstvé mrvy. Někteří fotografové dokumentují každé h... My průvod dál nesledujeme, protože je nejvyšší čas vyrazit do Ostritzu.
Foto: Mad



Ostritz, katolický farní kostel sv. Marie na Nebesích (MAPA). Na parkovišti dostáváme plánek cesty včetně písní, které si s jezdci můžeme zazpívat. Tentokrát v němčině. Z letáčku se rovněž dozvídáme, že jde již o 388. Saatreiten (Jízda po osení).
Foto: Mad

Plán jízdy, připomínající schema tras metra, zdobí i velikonoční oltářní svíci.
Foto: Mad

Do začátku procesí zbývá asi půl hodiny a atmosféra je zatím značně uvolněnější než v Budyšíně.
Foto: Mad

Foto: Mad

Tento pán má dvouhlavého koně a ještě k tomu křížence vraníka s hnědákem.
Foto: Mad

Jezdci vyjeli od kostela a třikrát objíždějí náměstí.
Foto: Mad

Jezdci opuštějí Ostritz a teprve nyní vychází na jevo, jaká je zde síla návštěvníků, kteří vyrážejí za jezdci a průvod si nadbíhají postranními ulicemi.
Foto: Mad

Cestou vidíme, že auta i autobusy parkují všude, kde je to jen trochu možné.
Foto: Mad

Řada jezdců jede pro jistotu s doprovodem. Je trochu škoda, že v zastavěném městském prostoru nevynikne množství koní a délka procesí. Jestli pojedeme do Ostritz příště, vyhlédneme si nějaký fotopoint v polích, tam lze pořídit až mysticky působící fotografie, kterými se chlubí propagační materiály. Na takové místo ale může být obtížné se autem dostat, protože kvůli Velikonoční jízdě jsou uzavřené některé komunikace.
Foto: Mad

Průvod se krátce zastavuje u křížů. Jestli se vám zdá, že je to intimní chvíle beze svědků...
Foto: Mad

...nevíte, co se děje za zády jezdce. Trubači čekají, až mluvčí skončí a pak začnou hrát. Dostavuje se podobný pocit, jako při produkci budyšínské, ale u trubek, zvlášť když se rozejdou nejen v tónině, to tahá za uši podstatně víc (jak ostatně můžete posoudit z našeho videa na konci reportáže). To však nikomu nevadí, pánové troubí s veškerou vážností a ke koloritu jízdy to jaksi patří.
Foto: Mad

Na koních jedou podle tradice výhradně muži. Aby mohl muž jet, musí dovršit čtrnáct let věku. Jezdec jedoucí poprvé má zelenou myrtu. Jezdci jedoucí po pětadvacáté nosí stříbrný symbol a "padesátníci" zlatý.
Foto: Mad

Trasa jízdy je obležená, jako by měla přijet popová hvězda, třeba Madona.
Foto: Mad

Ti, kteří bydlí na trase, sledují průvod ze svého zápraží...
Foto: Mad

Lidé následují jezdce ke klášteru. Za protipovodňovou zdí teče Nisa a protější břeh patří Polsku. Není divu, že je zde kromě němčiny hodně slyšet polština a pochopitelně i čeština.
Foto: Mad

Přicházíme ke klášternímu komplexu Marienthal (MAPA).
Foto: Mad

Diváci jsou nadšení, ačkoliv většina vidí maximálně cylindry.
Foto: Mad

Velikonoční jezdci třikrát objíždějí klášterní zahradu...
Foto: Mad

...aby se pak vydali dál žehnat polím a nakonec se vrátili zpět do Ostritzu.
Foto: Mad

Průběh Velikonoční jízdy z Ostritz do kláštera Marienthal (MAPA), tedy asi polovinu trasy, zachycuje naše video:


Co dodat závěrem? Cylindr, prakticky symbol Velikonočních jízd, se stal součástí tradice relativně nedávno, neboť byl vynalezen roku 1797, ale zpočátku budil spíš pozdvižení a jako důstojná pokrývka hlavy se prosadil až v devatenáctém století. A jestli naše fotografie neukojily vaši zvědavost, tak krásnou fotogalerii ze všech letošních jízd v okolí Bautzenu naleznete na FB Osterreiten.

Zaujala vás naše obrazová reportáž? Pak by vás mohlo zajímat i toto:
Euroregionální turistická sklizeň 2016
Vyčarujte si skleněné Velikonoce!
Jakub Steiner letí do Dubaje na první MS kvadrokoptér
Ze Železného Brodu až na konec světa (Výtvarnice Jana Kasalová)
Chvála bláznovství (Marek Vávra a jím obnovený Zámecký pivovar Frýdlant)
Divadelní spolek Chrastava oslavil narozeniny Šejkspírem
Made In Jablonec 2016
U3V vrací mladý pohled na svět
Navštivte Lázně, nastal čas pořídit si domů videoart!
Se Skandinávci na presstripu městem skla a bižuterie
České Vánoce po sklářsku, advent trochu jinak
Design Days Reichenberg 2015
Babčáková a Kočičková, dámy v hnízdě totální improvizace
Barevné Vánoce v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci n.N.
Nad koruny stromů bez létajícího koberce
Gazdina roba, událost divadelní sezóny
Hladový gril, nový vynález nového ateliéru Gastronomie - aristologie
Jam Paráda Kunratice u Frýdlantu
Babylon jazyků, Babylon tanců, Babylon rytmů, Babylon barev
Pocty hejtmana 2015
Mladí reportéři ze Smetanky
EDUCA MY JOB 2015: Nekorektní report z korektního veletrhu
Design Market v jabloneckých lázních
IGS 2015 - Doprovodný program
IGS 2015 - Skláři
Nový Grand hotel Imperial, WOW efekt za pochodu
Pole dance vám zpevní figuru i sebevědomí
15 minut ráje, aneb když víno teče místo vody
Jak Kurt Gebauer a Jan Stolín učili studenty rybařit
22. Ferdinand Porsche festival
Letní FrozenFest 2015
TransNATURALE 2015
Desatero nejzajímavějších výhledů Libereckého kraje
Premiéra filmu Amerika v jabloneckém letním kině
Křehká krása 2015
Historik Mobil 2015
Letní zákupské menu nabízí skleněnou postel, sjezd panenek i tajemné podzemí
Bärwalder See, moře s Uchem Evropy
Inspirující tajemství Anežky Strakové
Libverdské dřevosochání

Konspirace kolem (A)symbionta slečny Barbory
Pražské Quadriennale 2015
Recept na dlouhověkost podle Reného Roubíčka
GIGANTI doby ledové dorazili do liberecké ZOO
Kromlau, ráj romantiků a rododendronů
S hejtmanem na snídani v Legiovlaku
Open House Praha - Ministerstvo průmyslu a obchodu
Muzejní noc pod Ještědem 2015
Snídaně s Bílými Tygry, k permici jahody a šampaňské
Mezinárodní den tance v režii baletu DFXŠ
Bigbít ATLANTIC triumfoval po 47 letech
Doksy převzaly zámek, mají co chtěly
Findlingspark Nochten, rekultivace po hornolužicku
Kateřinské sousedské divadlo - Vynášení Morany
Dlouhé, předlouhé čekání na Strýčka Sama
Paní Barbora a Marcela, re FORMA a re FABRIC a především odvaha
Kniha v prostoru, prostor v knize
Masaharu Takasaki, svěží vítr z Japonska
Do Liberce se vrací pravý maškarní bál
Muzejní hudební dostaveníčko na půli cesty
Masopust jako záchovný program lidových tradic
Postavte si vlastní radnici, stačí 100 000 kostiček
Lokotraktor LKM N4, cílová stanice Liberec Plaza
Technický sníh a umělecké vlohy matky přírody
Ples v opeře má kdekdo, ples v knihovně jen my
Made in Jablonec 2015
Tříkrálové radovánky obyvatel liberecké ZOO
Péefky 2015 v hledáčku "módní policie"
Německá Betlémská hvězda s moravskou stopou
Kateřinské sousedské divadlo - Komedie o hvězdě
Krampuslauf aneb brány pekel otevřeny dokořán
Je libo na stromeček hamburger, korset, nebo Nema?
Zámek Sychrov má novou atrakci a škola v Kateřinkách nový úspěch
Hoďte se do gala, přichází emoce, projekt e-moc-e
Výlov Velkého rybníka na severu, ryby do sádek, raky zpátky
Ewa vypustila Tygry z klece
Sochy inspirované secesí ožily před očima překvapených diváků
Liberecká Popelka okouzluje děti, baví dospěláky
Na starobylý Sychrov pro mladou módní inspiraci
Rok 2141, rok koně, dřeva a budhismu v Čechách
STYL: Šťastný a veselý nový (akademický) rok!
Matylda a Tylda, babči s elánem dorostenek
Když zadarmo dostanete víc než za peníze
Otevření Libereckého technického muzea
Inteligentní textil ochrání (bohaté) noční jezdce
Báječní muži a ženy se šarmem a s klikou
Rumburské Stonehenge třetího milénia
Kostel Luková, instalace Jakuba Hadravy
Tatra v Českém ráji, rallye postaru
Zapomeňte na starý Imperial, v novém převezme vládu světlo
Příliš krátká noc pod Ještědem
Ferdinand Dobrotivý opět přijel na své Zákupy
Z Kateřinek na Red Carpet Moments
Policajti ze Saint-Tropez by žasli
Literatour 2014
Baletní flash mob v chrámu konzumu
Zámek Zákupy, líc a rub krásné mince
Vizuální hodokvas žitavských postních pláten
Zittau - Die Reiche, cesta k novému bohatství
Eva Samková a Martina Sáblíková na dolarech z České mincovny
Euroregion Tour, svět víkendových dobrodružství
Karneval, kousek Brazílie v Novém Boru
Gustav Klimt - život jako tanec - část první
Gustav Klimt - život jako tanec - část druhá
Křehká krása 2013
Do IQlandie pas potřebovat nebudete, peníze ano 
Lázně tři, dva, jedna... Restart!
Terapie módou podle salónu Meescha P.
Tiskařem v Centru textilního tisku v České Lípě
Zdolat ledový vodopád je nejkrásnější v noci
Poznání táhne, když se stane dobrodružstvím
Báječné dorty po česku aneb ojedinělá cukrářská svatební show
Chcete být IN? Buďte Made in Jablonec!
Dvě vánoční inspirace

Text a foto Mad
tatrhy
22. 4. 2018 16:19 V Liberci se konaly poslední letošní Tatrhy, které kombinují bleší trh, festival jídla a prodej designových výrobků. Akce získala rychle na oblibě.
orkán
22. 4. 2018 11:03 V Libereckém kraji se podařilo odstranit většinu škod v lesích po loňském orkánu Herwart. Nadále ale platí zákaz vstupu do lesů v části Českolipska.
strom dobré vůle
22. 4. 2018 08:05 Město Turnov se připojilo k projektu Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové, který si vzal za cíl vysadit 85 stromů dobré vůle. Olga Havlová by se letos dožila 85 let.
auto
22. 4. 2018 07:45 Řidička zaparkovala vozidlo před prodejnou Penny Market v Jablonci a odešla nakupovat. Dostatečně nezajištěné vozidlo se samo rozjelo a zastavilo se o vzrostlý strom. Nikdo nebyl zraněn.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1
2 3 4 5 6 7 8
9 10 11 12 13 14 15
16 17 18 19 20 21 22
23 24 25 26 27 28 29
30
duben
2018
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).