reklama

VĚŽE SEVERU: Inspirace pro Pána prstenů,vyhlídka rohanského prince Alaina

13. 11. 2013
Škoda, že Česko zahraničním turistům vnucuje jen Hradčany a Karlštejn. Kdybychom lépe uměli prodat atrakce, které máme, možná by Sir Peter Robert Jackson Hobbita netočil v Austrálii, ale ve hvozdech tři kilometry jižně od Lomnice nad Popelkou.
Vrch Tábor u Lomnice nad Popelkou je známý především 37m vysokou Tichánkovou rozhlednou, která patří v regionu k nejslavnějším. K velké škodě návštěvníků lze doslova až před práh této vyhlídkové věže a restaurace dojet z blízké Ploužnice autem, takže lidé, kteří nejsou místní a s historií kopce a honitby nejsou obeznámeni, se nikdy nedozví, o jaká tajemství, skrývající se v lese, přišli.
My na to půjdeme jinak, auto zaparkujeme v Košově a vyrazíme pěšky po červené místy, jejichž historie je úzce spjata s rodem Rohanů, který do Čech emigroval po Velké francouzské revoluci nikoliv z Rohanu, ale z Bretaně, a usídlil se na Sychrově. Příznivcům trilogie Pán prstenů se omlouvám, holt nic není dokonalé. Lomnické panství koupil roku 1834 Kamil Rohan a Rohanům pak patřilo až do roku 1949, kdy jim byl majetek zkonfiskován. Rohané si do Čech přivezli vášeň pro lov a jednu ze svých honiteb založili právě tady na Táboře.
Kdybychom se po necelém půlkilometru na rozcestí Pod Alaninovým křížem dali po žluté doprava, přišli bychom k jezírku u pramenů Cidliny. Jezírko je uměle vytvořené dílo rohanovské krajinářské architektury. Ale my pokračujeme přímo vzhůru a po pár desítkách metrů nás cesta dovede k oplocené mohyle s křížem.

Celý vrch Tábor se ostatně vyznačuje tím, že je protkán sítí cest jako ementál dírama. Jako správní hobiti se ani nemusíme radit s mluvící kůží a dál půjdeme pochopitelně pořád po červené, tedy přímo vzhůru.
Foto: Mad

Kříž je nesporně pozoruhodný tím, že ač je z kamene, věrně imituje dřevo. Někteří turisté nevěří svým očím a musí se přesvědčit jinak.
Foto: Mad

Epigrafický nápis jako by vypadl z Tolkienových knih o Středozemi. Je pozoruhodný tím, že není vytesán do kamene, ale z jeho povrchu vystupuje. Text praví, že místo je na památku Nejjasnějšímu Princi Alainu Rohanu k.k., veliteli eskadrony jízdy ... a tak dále. Princ Alain Rohan totiž tragicky zemřel ve věku 28 let během lovu. Neštěstí se neodehrálo zde, ale v oboře zámku Košťany na panství Lobkoviců.
Foto: Mad

A máme tady první záhadu. Alain Rohan měl smrtelný pád z koně roku 1857. Podle pamětí hajného Sezimy tu ale kříž stál již kolem roku 1846. Místní badatel F.Mikule na to má velmi zajímavou teorii. Smrt prince Alanina nebyla jediným tragickým úmrtím, které rod v krátké době postihlo. Alainův otec Benjamin se utopil roku 1846 ve Vltavě, když pracoval na zdokonalení svých plaveckých schopnosti v jedné pražské plavecké škole. Pár měsíců nato přišel o život Alainův strýc Viktor. Pan Mikule se domnívá, že tato dvě úmrtí přiměla Kamila Rohana, majitele panství a Benjaminova bratra, postavit kříž, patrně dřevěný. Když pak tragicky zahynul Alain, jemuž byl Kamil poručníkem, byl starý dřevěný kříž nahrazen věrnou imitací kamennou a přibyl již zmíněný epigrafický text.
Malý kamínek do mozaiky jiné. Vzpomínáte na záhadné přerušení prací na Štěpánce v roce 1847? Že by se Kamil Rohan poté, co pár měsíců po sobě přišel o dva nejbližší příbuzné, opravdu zalekl věštby kartářky? Ať už to bylo jakkoliv, my s jistotou přicházíme nahoru na Tábor a první, co vidíme, ovšem není rozhledna, ale barokní kostel Proměnění Páně z roku 1704.

Uvnitř kostela se snad příležitostně konají obřady, zvenčí stavba vypadá mnohem zanedbaněji, než na této fotce.
Foto: Mad

Je doloženo, že již před dnešním svatostánkem zde stál dřevěný kostel, který nechal postavit roku 1527 Vilém z Valdštejna. Co zde stálo ještě před tím, doloženo není, ale traduje se, že posvátným poutním místem se vrchol stal, když na něj kříž vynesl osobně arcibiskup Arnošt z Pardubic (1297-1364). Tehdy se ovšem kopec jmenoval Chlum, dnešní jméno Tábor mu dali až Husité, kteří měli místo rovněž v oblibě.

Pochopitelně vylezeme na Tichánkovou rozhlednu, ale povídání o ní si necháme na příště.
Foto: Mad

Pokračujene dál. Z vrcholu Tábora se nedáme zpět po červené, ale přejdeme na modrou. Nesmí vás odradit, že zpočátku budete mít dojem, že štětku dostal do ruky jakýsi sabotér, snažící se, aby si turisté na klouzajících kamenech zlomili nohu. Našim dnešním cílem je totiž takzvaná Alainova věž, další připomínka tragicky zemřelého mladého pána. Kamila Rohana asi Alainova smrt velmi trápila. Podle některých dohadů to byl on, kdo svého svěřence na osudné dostihy spojené s lovem poslal. Z věže dnes není přes stromy sice nikam vidět, ale přesto jde o svého druhu unikát určitě český a s největší pravděpodobností i světový. "Alain Turm" není navzdory názvu vyhlídka, ale skoro 11 m vysoký lovecký kamenný posed impozantních parametrů.

Když už si budete myslet, že jdete tak dlouho, že podle mapy jste atrakci přešli, vynoří se Alainova věž v oblouku cesty přímo vpravo před vámi, chráněná armádou náletových dřevin. Jakoby sem někdo odložil kulisu z filmové trilogie Pán prstenů nebo Hobit.
Foto: Mad

Postavením největšího posedu na světě pověřil Kamil Rohan svého dvorního stavitele Josefa Pruvota, který pracoval v rohanských službách již od roku 1832. Když jsme 3 km od Lomnice nad Popelkou, je slušné zmínit, že je, mimo jiné, i autorem zdejší radnice. Stavba dominanty panské obory pod vrcholem Tábora byla pravděpodobně započata roku 1858 a dokončena po zhruba čtyřech letech, což je docela zarážející. Tehdy se stavělo většinou podstatně rychleji. Například Štěpánka, stavěná rovněž Pruvotem a rovněž pro Rohany roku 1847, byla téměř dokončená za rok. Že pak byla stavba těsně před předáním na 41 let opuštěná, je jiný příběh.

Dva plány Alainovy věže, publikované ve studentské práci Kristýny Brožové. Vlevo je Část původního plánu Josefa Pruvota z roku 1858, vpravo část plánu od Ottakara Materny z roku 1912 (Reprofoto: Kristýna Brožová)  
Repro: K.Brožová     Repro: K.Brožová

Až tak jiný příběh to však není. Alainova věž je totiž se Štěpánkou svázána společným tajemstvím. Záhadou, o které jsme již v našem seriálu podrobně psali ZDE a též ZDE. Když si srovnáte spodní díl Štěpánky s předimezovaným posedem pod Táborem, zjistíte, že obě stavby si jsou víc než podobné. Teorie, že kdyby byla bývala Štěpánka dostavěná, nebo lépe řečeno otevřená v původně plánovaném termínu, asi by dnes neměla charakteristickou štíhlou cihlovou nástavbu a Alainova věž by byla jejím dvojčetem, je velmi pravděpodobná.

Posed dnes uprostřed hustého porostu působí bizarně, ale musíme brát v úvahu, že v 19. století tady všude vůkol byla louka, po které se zvěř přicházela napít k blízké studánce...
Foto: Mad

...do které si ostatně zvěř chodí smočit mordu i dnes. Ale uznejte, není místo jak stvořené pro rejdy skřetů z Mordoru?
Foto: Mad

Na věži se za naší návštěvy pilně pracovalo, zima se blížila. (Fotka reaguje na přejetí myší.)
Foto: Mad

Posed začal navzdory své unikátnosti chátrat již za druhé světové války, kdy zde bylo skladováno krmivo pro zvěř, a chybělo málo a byl dnes lesem definitivně pohlcen. Ve čtyřicátých letech, ještě za Rohanů, se prý sice pracovalo na kompletní opravě, ale z akce nakonec sešlo a již vyrobené nové vnitřní schodiště podle místních drbů údajně skončilo v jedné chalupě. Pak se stavba, zabírající třicet metrů čtverečních, jaksi vytratila ze zápisu v katastru, takže nebylo jasné, komu vlastně patří. Nakonec sirotu adoptovaly Státní lesy, leč do nechtěného přírustku do inventáře neinvestovaly. Až díky dohodě s Libereckým krajem a státní podpoře se na opravě začalo pracovat, a tak dnes věž alespoň zvenčí vypadá vcelku dobře.

Stavbu teprve čeká kompletní rekonstrukce vnitřku, který zatím zabírá lešení.
Foto: Mad

Kdyby šlo vše podle plánu, tak podle našich informací by mohla být unikátní neogotická vyhlídka na koruny stromů znovuotevřená v roce 2015. Vzhledem k tomu, jak těžko ale v současnosti kraj financuje důležitější projekty, budou pravděpodobně práce dočasně ukončené zakonzervováním objektu. 


Předchozí díly Věží severu naleznete zde:
Císařský kámen
Vyhlídka libereckého zámku
Neugersdorfský Bismarckturm
Královka
Oybin
Štěpánka I,  Štěpánka II
U borovice
Bramberk
Slovanka
Heřmanická Vokurka
Cimrmanova nejnižší rozhledna na světě
Maják Járy Cimrmana
Jedlová
Nisanka
Můstek K70 v Lomnici nad Popelkou
Vyskeřská kaplička
Rozhledna Smrk
Vodojem zámku Sychrov
Věž frýdlantské radnice
Rozhledna restaurace a hotelu Petřín
Věž hradu a zámku Frýdlant

Informační zdroje:
Kristýna Brožová: Stavebně historický průzkum Alainovy věže (studentská práce 2008). Tato pozoruhodná práce je k přečtení zde:
http://www.lomnicenadpopelkou.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=8675&id_dokumenty=2404

http://www.lomnicenadpopelkou.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=2402
http://www.trosky.cz/rajnet/web/zobraz.asp?id=774


Text a obraz (není-li uvedeno jinak): Mad
jbc sál
15. 10. 2018 16:05 Sál městského zastupitelstva v Jablonci nad Nisou se vrací do původní podoby z 30. let. Nechybí ale moderní technologie jako ozvučení či LED světla.
požár
15. 10. 2018 15:04 Vyšetřovatelé zatím nevědí, co způsobilo nedělní požár domu ve Sloupu v Čechách. Cizí zavinění ale nezjistili. Po požáru záchranáři ošetřili 5 lidí. Více ZDE.
okres turnov
15. 10. 2018 12:01 Petici za vznik okresu Turnov podepsalo při volbách v Turnově a okolních obcích 6180 lidí. Sběr bude pokračovat, cílem je získat 10.000 podpisů.
návarov
15. 10. 2018 10:05 Chátrající zámek Návarov na Jablonecku proměnili jeho soukromí vlastníci během šesti let v oceňovanou památku. Veřejnosti je přístupný příležitostně.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31
říjen
2018
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).