reklama

VĚŽE SEVERU: Mise pro opravdové rozhlednové fandy

9. 7. 2014
Rozhledna Studenec, ležící na půli cesty mezi Českou Kamenicí a Chřibskou, je pozoruhodná z několika důvodů. Má vrcholovou knížku, výhled do značné míry zakrývají stromy, záchranu financovali i jednotlivci a je obtížné si představit, že zde kdysi fungovala hospoda.
Dnes totiž neleží na smysluplné turistické štrece, cyklostezky se jí vzhledem k terénu logicky vyhýbají a ani jako samostatný bod zájmu není ideálním cílem. Dokonce se domnívám, že kdyby počet návštěvníků pronikavě vzrostl, měli by toho místní brzy plné zuby. Logickým výchozím bodem je totiž parkovišťátko na horním konci Lísky, vesničky delší než pověstné Lovosice, jejíž finální část obslužné komunikace tvoří cesta, na které stále řešíte, co uděláte, když se někdo objeví v protisměru, protože se sem málem nevejdete ani vy (viz. mapa ZDE). Parkoviště je pod stromy, takže je zde příjemně i za parného léta a první část cesty vzhůru (po červené nebo po naučné stezce) vede ukázkově krásnou českou krajinou.

Kousek nad parkovištěm vidíte cíl své cesty takto. Ale vždyť tam žádná rozhledna není!
Foto: Mad

Jenomže pak vstoupíte do bukového lesa a cesta začne stoupat prudce vzhůru. To je celkem logické, na málokterou rozhlednu se chodí po rovině. Problém není v převýšení, které počítáno od parkoviště činí asi 170 m, ale v tom, že cesta je plná čedičových balvanů. Posléze sice přechází v chodník, ale ten je, jak jinak, když kopec sám je čedičová homole, dlážděný opět různě zkosenými čedičovými šestihrany a chůze po něm není příjemná ani v pevné obuvi.

Tento úsek byl ještě slušný.
Foto: Mad

Míjíme několik panelů plných informací o flóře, fauně a geologii místa, které mimo jiné tvrdí, že se zde vyskytují kamzíci. Přicházíme k suťovému poli, ze kterého je luxusní výhled, v jednom směru lepší než z rozhledny, ale žádné kamzíky předvádějící akrobacii na znělcovém poli nevidíme.

Výhled, jehož levou část z rozhledny neuvidíte.  (I tentokrát si všechny panorámy můžete pravým klikem myši zobrazit v plné velikosti.)
Foto: Mad

(Přejetím myší se můžete přesvědčit, že je odsud opravdu vidět Ještěd.)
Foto: Mad

Cesta konečně přestává připomínat strmé schodiště, po levici míjíme ruiny bývalé hospody...
Foto: Mad

...a přicházíme na palouk k rozhledně zcela ukryté mezi vzrostlými stromy. Je čas si něco povědět o její pohnuté historii.
Foto: Mad

Foto: Mad

V devatenáctém století, v pionýrských dobách rozvoje turistiky, zdejší panství patřilo rodu Kinských. Některé prameny uvádějí, že Ferdinand Kinský si vrcholu Studence cenil natolik, že jej nechal zapsat do map jako Ferdinandův kámen. Když si ovšem výše uvedenou turistickou mapu přepnete do režimu historické mapy z devatenáctého století (ZDE), zjistíte, kde se vzal dnešní název. Každopádně vrch svoji důležitost měl, byl součástí zemské triangulační sítě.
Roku 1854 zde Ferdinand Kinský nechal vystavět první dřevěnou věž. Jako jiné podobné stavby té doby vydržela jen 11 let, ale bez pochyb patřila k nejstarším rozhlednám regionu. Pro srovnání, první dřevěná vyhlídka na Ještědu byla postavena roku 1876 (ač možnost se zde občerstvit měli poutníci již od roku 1844), dřevěná předchůdkyně Tanečnice sloužila od roku 1886 a blízká Jedlová, otevřená roku 1891, ani dřevěnou předchůdkyni neměla, protože vrchol byl tehdy holý.  Na druhou stranu, téhož roku jako dřevěný Studenec byl otevřený löbauský kolos z filigránské litiny (o něm jsme psali již ZDE), kamenná Štěpánka se začala budovat roku 1847 a nejstarší kamenná rozhledna Jizerek vůbec, dnes se rozpadající Mon Plaisir nad polskou Pobiednou (článek najdete ZDE), je ze samého počátku 19. století, konkrétně z roku 1804.

Foto: Mad

Ocelová rozhledna stojí na Studenci od roku 1888 díky děčínskému Horskému spolku pro České Švýcarsko (Gebirgsverein für die Böhmische Schweiz). Stavba vyhlídky byla prvním velkým počinem tohoto spolku, založeného již roku 1878. V tomto bodu příběh Studence připomíná historii jizerskohorské Slovanky (viz. náš článek ZDE), která byla prvním větším počinem o šest let mladšího Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory (DGV). Na rozdíl od DGV, který si Slovanku přivezl přímo z průmyslové výstavy ve Vídni, si spolek děčínský nechal zpracovat vlastní projekt. A když už jsme zabředli do těch srovnání, tak slavná Eiffelova věž byla dokončena roku 1889 a její minikopie na Petříně 1891.

Foto: Mad

16,2 m vysoká věž (na rozdíl od jiných rozhleden toto číslo neudává výšku celkovou, ale výšku vyhlídkové podlahy) je ukotvená na betonových blocích a váží 9,3 tuny. Za 3000 zlatých ji postavila během tří měsíců Pražská strojírenská akciová společnost Ruston & syn. Místní obyvatelé byli hrdi na to, že materiál mohli osobně vynášet nahoru.
Jen do konce roku 1888 věž navštívilo 5 000 návštěvníků, o čemž je celkem solidní přehled, protože kdo chtěl vzhůru, měl knížecího hajného požádat o doprovod. Není divu, že do pěti let zde kníže Kinský postavil chatu, která nahradila původní provizorní dřevěnou občerstvovnu. Dnes památkovou, leč problematickou čedičovou cestu vydláždili sami členové Horského spolku pro České Švýcarsko. Pro Studenec a okolí to byly zlaté časy.

Schody nemusíte počítat, jsou očíslované a uvádějí jména sponzorů, kteří si je "koupili." Zajímavé je, že končí číslem 90, ale literatura uvádí o dva schody víc.
Foto: Mad

Po roce 1945 zůstala chata opuštěná a někdy počátkem 50. let byla z "preventivních" důvodů zbořena. Rozhledna od té doby chátrala, až bylo navzdory snahám Společnosti přátel Děčína - Amici Decini - rozhodnuto, že bude posledního května 1996 stržena. Naštěstí se tak nestalo, protože Ministerstvo kultury a Státní ústav památkové péče stačily v hodině dvanácté tuto po Slovance druhou nejstarší ocelovou věž v republice prohlásit za unikátní technickou památku.
Vyhráno ovšem zdaleka nebylo. Celou historii záchrany, která se místy čte jako docela bizarní kousek z produkce kramářského divadla, popisuje podrobně web rozhledny ZDE. Protože se bráníme používání metody CTRL+C, CTRL+V, jen stručně shrňme, že jedním z problémů bylo, že se přišlo na to, že rozhledna vlastně nikomu nepatří. To bylo napraveno až roku 2001, kdy byla rozhledna zapsána do inventáře České Kamenice. Ovšem hlavním oříškem bylo překonání odporu Lesů ČR, s. p. a Správy CHKO Lužické hory, které nechtěly rekonstrukci povolit mimo jiné proto, že by se musela zřídit příjezdová cesta na vrchol a ten by měl být pro zlepšení rozhledu odlesněn. Tyto důvody byly částečně pochopitelné, Studenec je od roku 1965 přírodní rezervací.

Foto: Mad

Po několika kolech neúspěšných jednání, kdy jednou projekt přišel o již odsouhlasenou dotaci, nastal konečně průlom. V roce 2007 je povolena letecká demontáž konstrukce, restaurace použitelných dílů a doplnění o díly nové tak, aby odpovídaly originálu. Celkové náklady se vyšplhaly na 2 874 000 Kč, z toho Ministerstvo kultury poskytlo 1 948 000 Kč. Zbylé peníze věnovaly nejen různé istituce a firmy, ale i nadšení jednotlivci. Rozhledna byla znovu slavnostně otevřena o letním slunovratu 2009.

Vyhlídková plošina oficiálně pojme 15 návštěvníků. Tabule ukazují, co vidíme, ač nijak skvěle...
Foto: Mad

...i to, co není vidět vůbec. Taková je cena za zachování věže. Kácet se nebude a věži nebylo možné přidat ani centimetr.
Foto: Mad

Užijte si alespoň panoramata viditelného obzoru.
Foto: Mad

Foto: Mad

Zpět na pevnou zem. Nejprve bylo odhadováno, že bude nutná výměna cca 60% dílů, nakonec se ukázalo, že po restauraci bylo použitelných přes 80% součástí. Vyměněny musely být především litinové schody. Na jednom opěrném pilíři jsou vystaveny artefakty schodů původních. Za pozornost stojí i šrouby kotvící nohy věže. Takto se to nezdá, protože jsou utopené v betonu, ale celkově jsou 80 cm dlouhé.
Foto: Mad

Schránka a vrcholová knížka rozhledny na Studenci. Něco takového je u nás spíš raritou než pravidlem. V den, kdy jsme zde byli, se před námi zapsaly již dvě skupinky turistů. I když těžko to tvrdit s jistotou, protože kniha je vedená z neznámého důvodu velmi chaoticky a napřeskáčku.
Foto: Mad  Foto: Mad

Mě na všech těch peripetiích spojených se záchranou věže zaujala jedna poznámka tak říkajíc pod čarou. I v dobách, kdy konstrukce hrozila zřícením a výstup vzhůru již nebyl ani tak adrenalinovým zážitkem jako spíš ruskou ruletou, do vrcholové knížky přesto stále přibývaly zápisy o zdolání vrcholu. Ti rozhlednáři jsou fakt zvláštní národ :-)

Podrobné info naleznete zde:
http://www.rozhlednastudenec.cz/

Předchozí díly Věží severu naleznete zde:
Budyšín - Reichenturm - Bohata wěža
Jilemnická radnice
Věž na vodu a uhlí ve Vratislavicích
Katedrála sv. Petra v Budyšíně
Věž dolních kasáren v Liberci
Am Schweren Berg
Pivovarská věž v Jablonném v Podještědí
Rakouská věž zámku Sychrova
Jonsdorfská Jeptiška
Lidové sady Liberec
Na Stráži (Sloup v Čechách)
Českolipská radnice
Kostel sv. Vavřince v Chrastavě
Hvozd / Hochwald Turm
Hrubý Rohozec
Rozhledna Hrádek nad Varnsdorfem
Jonsdorfské skalní věže a lomy
Jablonecká radnice
Rampouch truhláře Rezka v Zásadě
Prachovské skály
Věž chrastavské radnice
Černá Studnice
Věž staré liberecké radnice, díl první, díl II (věž Severočeského muzea)
Johanniskirche Žitava
Hrubá Skála
Mlýn na Lysém vrchu
Lemberk - procházka kolem vodojemu
Lemberk
Mon Plaisir
Litinová kráska nad Löbau
Tichánkova rozhledna (Tábor)
Alainův kamenný posed
Císařský kámen
Vyhlídka libereckého zámku
Neugersdorfský Bismarckturm
Královka
Oybin
Štěpánka I,  Štěpánka II
U borovice
Bramberk
Slovanka
Heřmanická Vokurka
Cimrmanova nejnižší rozhledna na světě
Maják Járy Cimrmana
Jedlová
Nisanka
Můstek K70 v Lomnici nad Popelkou
Vyskeřská kaplička
Grabštejn
Rozhledna Smrk
Vodojem zámku Sychrov
Věž frýdlantské radnice
Rozhledna restaurace a hotelu Petřín
Věž hradu a zámku Frýdlant


Text a foto Mad
jbc sál
15. 10. 2018 16:05 Sál městského zastupitelstva v Jablonci nad Nisou se vrací do původní podoby z 30. let. Nechybí ale moderní technologie jako ozvučení či LED světla.
požár
15. 10. 2018 15:04 Vyšetřovatelé zatím nevědí, co způsobilo nedělní požár domu ve Sloupu v Čechách. Cizí zavinění ale nezjistili. Po požáru záchranáři ošetřili 5 lidí. Více ZDE.
okres turnov
15. 10. 2018 12:01 Petici za vznik okresu Turnov podepsalo při volbách v Turnově a okolních obcích 6180 lidí. Sběr bude pokračovat, cílem je získat 10.000 podpisů.
návarov
15. 10. 2018 10:05 Chátrající zámek Návarov na Jablonecku proměnili jeho soukromí vlastníci během šesti let v oceňovanou památku. Veřejnosti je přístupný příležitostně.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31
říjen
2018
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).