reklama

VĚŽE SEVERU: Škoda třetí věže Hrubého Rohozce!

26. 3. 2014
Informační tabule na parkovišti před zámkem hlásá, že původně gotický hrad založil Havel z Lemberka a že z těchto dob se zachovaly sklepy a části věže. Jestli si ovšem myslíte, že jde o věž tvořící charakteristickou siluetu zámku, jste na omylu.
Mimochodem, s tím Havlem z Lemberka jsou v současnosti badatelé rovněž opatrní, ale o tom nám víc poví pan kastelán Jiří Holub ve videorozhovoru níže. Úvodem si řekněme, že prazáklady dnešního zámku vznikly někdy počátkem 14. století. Gotický hrad patřil nejprve Markvarticům. Pak se na něm vystřídali páni z Turgova, páni z Michalovic a Krajířové z Krajku. Ti na počátku 16. století hrad přestavěli na pozdně gotické sídlo. Podobu renezančního zámku vtiskli hradu Vartenberkové, kteří si ale jako aktivní účastníci stavovského povstání zámku moc neužili. Jako jinde v kraji, i v tomto případě měl po Bílé hoře panství několik let v rukou Albrecht z Valdštejna. Roku 1628 získává Hrubý Rohozec včetně příslušenství rod Des Fours (od roku 1831 Des Fours Walderode), který zde vládl až do roku 1945, kdy mu byl majetek zkonfiskován.
Roku 1992 se o bývalé panství přihlásil Karel Des Fours. Když o deset let později zemřel, do boje o zámek a pozemky se dala Johanna Kammerlanderová, vdova po tomto posledním příslušníkovi rodu. Spor, který se vleče již skoro čtvrt století a má kvůli blokaci pozemků vliv i na rozvoj Turnova, ohrožuje především zámek jako takový. Dokud není s konečnou platností rozhodnuto, nikdo nechce do objektu investovat a hrozí, že nedojde-li rychle k posunu v této věci, nebude se za pár let oč přít, neboť stavba zchátrá natolik, že náklady na opravy dosáhnou astronomických hodnot.

Jednou ze skrytých hrozeb, které se bude nutno postavit, je skalní stěna, na níž stojí jihovýchodní křídlo zámku. Začíná totiž klesat do údolíčka Jizery.
Foto: Mad

Jak jsme již naznačili, historická fakta jsou dnes zahalená větší mlhou, než si informační tabule připouští, a zřejmě nás ještě čeká mnoho zajímavých odhalení. Kastelán Jiří Holub je další profesí spisovatel a světoběžník, takže není divu, že příběh hradu-zámku dokáže skvěle podat. Proto dáme dnes slovo především jemu:


Jak bylo řečeno ve videorozhovoru, nejstarší věž hradu je dnes zcela zastavěná do tělesa zámku. Na maketě původní předpokládané podoby hradu šipka ukazuje místo, kde se dnes nachází hlavní brána. Deset metrů hluboký hradní příkop byl zavezený až v 19. století.
Během vlastnictví rodem Des Fours prošel renezanční zámek nejprve barokní přestavbou, jejíž asi nejtypičtější ukázkou je hradní kaple. Původní gotická věž definitivně zmizela ze siluety v 19. století, kdy byl zámek podle návrhu architekta Jana Filipa Joendla přestavěn ve stylu empíru. Obrázek vpravo ukazuje stav těsně před touto přestavbou. Kdyby tehdy Des Foursové nepodlehli naléhání architekta, mohla být ze třetí věže prostorná vyhlídková plošina, jak si původně představovali.
Foto: Mad  Foto: Mad

Dnes si nejstarší věž hradu můžete prohlédnout ve sklepě. Její existenci lze tušit i podle několika netypických stavebních řešení v místnostech expozic, ale těch si asi nevšimnete, pakliže vás průvodce neupozorní.
Foto: Mad

Na půdě jsou stopy po empírové přestavbě patrné dodnes.
Foto: Mad

Pojďme se věnovat věži, která zámku dominuje dnes.
Foto: Mad

Nad branou vidíme pozůstatky přestavby hradu na zámek za Krajířů z Krajku někdy kolem roku 1516. Nahoře jsou rodové erby, přičemž prostřední patří tehdejší majitelce Johance z Krajku. Dole jsou v rozích nad vchodem dvě hlavy. O té z našeho pohledu vpravo se badatelé domnívali, že zpodobňuje Jana ze Šelmberka, druhého manžela Johanky, ostatně alianční erb vpravo patří Šelmberkům (levý Krajířům). Hlavičku vlevo pak původně přisuzovali Johance Krajířové (erb pod ní je krajířský). Dnes převládá spíše názor, že vpravo je Johančin bratr Konrád Krajíř a vlevo jeho syn Arnošt.
Tak si vyberte :-)
Foto: Mad

Johanka Krajířová bude spíš tato dáma pod balkónem nádvoří.
Foto: Mad

Nejvyšší věž Hrubého Rohozce skrývá záhadu hned v průchodu za branou:


Stoupáme do věže. Sem se návštěvy běžně nevodí. Není divu, jednak je vstup na vlastní nebezpečí a potom, aby bylo z vysoko umístěných oken vidět, musely by se ke stěnám nainstalovat nějaké ochozy.
Foto: Mad

Nenechte se zmýlit pavučinovou kamufláží! Starý hodinový stroj bude po zásahu mistra hodináře opět funkční a určitě velmi zajímavý exponát.
Foto: Mad

Závaží hodin.
Foto: Mad

Když levou fotku se starým ciferníkem věžních hodin přejedete myší, uvidíte současný stav po restauraci. Všimněte si, že hodinová ručička je velká a minutová malá. Původní stroj byl totiž renezanční. Tehdy čas neběžel zdaleka tak zběsilým tempem jako dnes, lidem stačilo vědět, kolik je hodin, a kromě toho nebyly hodinové stroje na minutu přesné. Minutová ručička přibyla až později, a jak vidíte na ciferníku, neukazovala minuty, ale jestli je čtvrt, půl nebo tři čtvrtě.
Na fotce vpravo vidíme, že převodovka vyhrábějící hodiny a minuty není ve stroji, ale je až těsně u ručiček.
Foto: Mad  Foto: Mad

Současný hodinový stroj z minulého století (pravděpodobný výrobce OPP Vyškov) uvidíte po republice na mnoha věžích. V našem seriálu jsme podobné hodiny vyfotografovali například při prohlídce věže Severočeského muzea ZDE. Uprostřed je vlastní hodinový stroj, vpravo a vlevo pak mechanismy pro čtvrťové a hodinové odbíjení.
Foto: Mad

Ale Hrubý Rohozec má ještě jednu velmi zajímavou věžičku...
Foto: Mad

Takže vzhůru na půdu! Je nejen krásná, ale mezi různým harampádím vydala i pikantní tajemství. Z korespondence zde nalezené totiž vyplynulo, jakou šlamastiku rodině způsobila Leopoldina, sestra Mikuláše Des Fours, když si ve Španělsku začala románek s černochem. Románek neskončil bez následků a Leopoldina byla vyděděná. Des Foursové se tak báli skandálu, že jak plyne z korespondence, vyděsilo je i to, že Leopoldina později se svojí krásnou mulatskou dcerou, živící se jako tanečnice, zakotvila ve Vídni. To bylo na Des Foursovy příliš blízko.
Na půdu se, na rozdíl od věže, dostanete při speciálních prohlídkách, pořádaných několikrát ročně.
Foto: Mad

Jsme nad kaplí, v rohu je schovaná věžička.
Foto: Mad

Původní zvon!
Foto: Mad

Ale rozhled není nic moc, protože okna nelze otevřít.
Foto: Mad

A přece něco! Na druhé straně totiž jedna žaluzie chybí.
Foto: Mad

Zaujala vás naše exkurze? Pak vás bude určitě zajímat, že zámek kvůli mírné zimě předčasně otevřel brány již minulou sobotu. Pan kastelán nám prozradil, na co se můžete letos těšit:


Zvláštní poděkování patří panu kastelánovi Jiřímu Holubovi. Děkujeme!

Informační zdroje:
www.hruby-rohozec.eu/

Předchozí díly Věží severu naleznete zde:
Rozhledna Hrádek nad Varnsdorfem
Jonsdorfské skalní věže a lomy
Jablonecká radnice
Rampouch truhláře Rezka v Zásadě
Prachovské skály
Věž chrastavské radnice
Černá Studnice
Věž staré liberecké radnice, díl první, díl II (věž Severočeského muzea)
Johanniskirche Žitava
Hrubá Skála
Mlýn na Lysém vrchu
Lemberk - procházka kolem vodojemu
Lemberk
Mon Plaisir
Litinová kráska nad Löbau
Tichánkova rozhledna (Tábor)
Alainův kamenný posed
Císařský kámen
Vyhlídka libereckého zámku
Neugersdorfský Bismarckturm
Královka
Oybin
Štěpánka I,  Štěpánka II
U borovice
Bramberk
Slovanka
Heřmanická Vokurka
Cimrmanova nejnižší rozhledna na světě
Maják Járy Cimrmana
Jedlová
Nisanka
Můstek K70 v Lomnici nad Popelkou
Vyskeřská kaplička
Grabštejn
Rozhledna Smrk
Vodojem zámku Sychrov
Věž frýdlantské radnice
Rozhledna restaurace a hotelu Petřín
Věž hradu a zámku Frýdlant



Text a obraz Mad, rozhovory Darka
jbc sál
15. 10. 2018 16:05 Sál městského zastupitelstva v Jablonci nad Nisou se vrací do původní podoby z 30. let. Nechybí ale moderní technologie jako ozvučení či LED světla.
požár
15. 10. 2018 15:04 Vyšetřovatelé zatím nevědí, co způsobilo nedělní požár domu ve Sloupu v Čechách. Cizí zavinění ale nezjistili. Po požáru záchranáři ošetřili 5 lidí. Více ZDE.
okres turnov
15. 10. 2018 12:01 Petici za vznik okresu Turnov podepsalo při volbách v Turnově a okolních obcích 6180 lidí. Sběr bude pokračovat, cílem je získat 10.000 podpisů.
návarov
15. 10. 2018 10:05 Chátrající zámek Návarov na Jablonecku proměnili jeho soukromí vlastníci během šesti let v oceňovanou památku. Veřejnosti je přístupný příležitostně.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 31
říjen
2018
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).