reklama

Nerozhledna Veliš, hromosvod konspiračních teorií

23. 7. 2018
Lidé přijíždějící poprvé k Jičínu od jihu z Jičíněvsi, mající v paměti jen to, že nad městem je kopeček a na něm malý "domeček", si Veliš někdy pletou se Zebínem. Není divu, oba vrchy vznikly stejným způsobem, ale zatímco kaplička na Zebíně žádné dohady nevyvolává, mohyla na Veliši stále jitří fantazii.
Vrchol kopce (429 m n.m., MAPA) totiž zdobí cosi, co z dálky připomíná cihlový obelisk a z blízka podvyživenou nedostavěnou rozhlednu. Křížový půdorys díla podsouvá myšlenku, že jde o extravagantní kapličku. Stavba má dveře, zřejmě ty jsou původcem teorií, že se ve skále nachází tajná svatyně. Nechybí ani úvahy, že jde o těžní věž, vojenskou pozorovatelnu nebo střílnu a nepochybuji, že existují i další konspirační teorie, zaslechl jsem něco o Iluminátech a Zednářích. Nicméně vysvětlení je velmi prozaické, jde o netradičně pojatý observační sloup trigonometrického bodu TB-17 státní trigonometrické sítě prvního řádu.
Vrch Veliš je pozoruhodný přinejmenším ze dvou dalších důvodů, uprostřed je rozkrojený vejpůl a kdysi zde sdál významný hrad, po kterém dnes zbylo jen pár nenápadných kousků kamenných zdí.

Foto Mad

Cestou na Veliš se nezapomeňte zastavit u místního hřbitova. Nachází se zde pozoruhodná hrobka rodiny Schliků (MAPA), zbudovaná ve dvacátých letech 20. století. Uvnitř by měla být lebka Jáchyma Schlika, jednoho z jednadvaceti českých pánů popravených roku 1621 po bitvě na Bílé hoře. Jméno rodu nese i nedaleká vesnice.
Foto Mad

Od zvoničky v Podhradí vyrazíme po žluté a za pár minut pohodlné chůze dorazíme na toto rozcestí, na kterém je krásně vidět, jak je kopec nějakou gigantickou sekyrou rozčísnut vedví. Vlevo nahoře jsou pozůstatky kamenné hradní zdi, rovně vede vyšlapaná cestička mezi skály a žlutá pokračuje vpravo s poznámkou "OPATRNĚ PĚŠINOU NAHORU".
Foto Mad

Půjdete-li rovně, otevře se vám pohled do třicet, možná čtyřicet metrů hluboké soutěsky, která překvapivě není přírodního původu. Veliš vznikl následkem freatických erupcí v mladších třetihorách. Výsledný tufový kužel byl postupně protkán čedičovými žílami. Zdejší čedič byl kvalitní a dobýval se již na začátku 17. století. K největšímu rozmachu těžby však došlo ve století 19., kdy byl kopec rozpůlen. Kamenem z tohoto lomu bylo například vydlážděno jičínské náměstí.
Foto Mad

Cesta do kaňonu se po několika metrech stává těžko schůdnou. (Podle mapy.cz vede na dno lomu stezka, pokračující jako neznačená z vrcholu Veliše, ale to jsme neprověřili.) Vracíme se zpět na rozcestí a vydáváme se po pěšině vzhůru. Cestou míjíme pár dalších nenápadných artefaktů zdí, které nepoučený návštěvník možná ani nezaregistruje. Jde o pozůstatky kdysi hrdého královského hradu Veliš, ve své době nejvýznamnější pevnosti východních Čech. Hrad pravděpodobně založil Václav II., ale první dochovaná zpráva pochází až z doby po Václavově smrti (1316). Hrad několikrát změnil majitele. Od sedmnáctého století panství patřilo (a pozemky dnes opět patří) Schlikům. Pro představu jak byl hrad velký, kresba zachycuje hrad Veliš kolem roku 1650 (Zdroj: August Sedláček - Hrady, zámky a tvrze království českého).
zdroj: August Sedláček

Je těžké uvěřit, že dodnes se nezachovalo téměř nic. Hrad byl obléhán například Švédy, ale nikdy nebyl dobyt, jeho zkázu přivodilo až rozhodnutí císařské rady, která deset let po skončení třicetileté války rozhodla (1658), že některé hrady budou rozvaleny, aby je případně nemohla využít nepřátelská vojska. Prameny tvrdí, že tehdejší majitel František Arnošt Šlik se snažil vymoci alespoň částečné zachování hradu, ale neuspěl. (Jiné zdroje uvádějí, že v té době byl již hrad ve špatném stavu.) Hrad byl pobořen a kameny později jičínští jezuité použili na zbudování zámku v Milíčevsi a dvoru ve Starém Místě.
Foto Mad

Některé zbytky zdiva musíte hledat mimo chodníček, což je poměrně nebezpečné, šlápnete vedle a letíte dolů!
Foto Mad

Finální zkázu toho, co ještě zbylo, zahájilo roku 1879 povolení rozšířit čedičový lom. Ten pak zlikvidoval nejen zbytky hradu, ale málem i celý kopec.
Foto Mad

Jedním z důvodů, proč k tomu nakonec nedošlo a Veliš můžeme obdivovat, bylo určení Veliše jako jednoho z bodů stabilního katastru pro potřeby rakousko uherské Katastrální triangulace vytyčované v letech 1821 až 1864 (viz. ZDE). Veliš se pak stal součástí trigonometrické sítě I. řádu, kterou převzala roku 1926 i mladá Československá republika. Tento systém funguje dodnes a kolem trigonometrického bodu je chráněné území o poloměru 150 m.
Foto Mad

Pěšina je obtížně schůdná i ve sportovní obuvi a mějte na paměti, že pro ni platí, že nahoru to jde lépe než dolů. Když byl observační bod během necelých dvou měsíců na přelomu jara a léta 1942 budován, byla kvůli dopravě materiálu vystavěna provizorní pozemní lanovka, což dokládají fotky zveřejněné ZDE.
Foto Mad

Současná síť pokrývající Česko má 181 takovýchto bodů plus dalších 75 tisíc bodů II. až V. řádu (podrobnosti ZDE). Veliš z té záplavy bodů jednoznačně vyčnívá svojí výjimečností. Je logické, že vrchol musel nějaký jasně zaměřitelný bod obsahovat, což jinde řešily blízké stavby (kostelní věže apod.) a na kopcích dřevěné triangly. Takový triangl býval i zde. Takže otázkou je, proč v tomto případě bylo přikročeno k velmi nákladnému řešení a proč až v roce 1942, uprostřed války, kdy byly jiné priority. 
Včetně betonové podezdívky sloup měří 10,5 m, základna má 3,5 m x 3,5 m a je zakotvená v hloubce 2,5 m (!) do skály a zbytků hradu
Foto Mad

Nad kovovými dveřmi, dokládajícími, že je pyramida dutá, je připomenut rok zbudování. Cihly jsou posety vyznáními lásky a bohužel tu je i památka na tragédii, která se zde odehrála v lednu 1998. Kříž je připomenutím, že na vrcholu musíte být opatrní opravdu všude, nejen na severní hraně, která končí kolmou, několik desítek metrů vysokou stěnou.
Foto Mad

Observační mohyla ale sama o sobě triangulačním bodem není! Ten se nachází pár metrů od ní směrem na východ.
Foto Mad

Vrchol nabízí téměř nerušený výhled od západu přes sever na východ.
Foto Mad

Dávejte pozor zejména na děti, je to vyhlídka nad propastí a není nijak jištěná.
Foto Mad

360° sférická fotografie  naznačuje, že pohled na jih poněkud zakrývají stromy zpustlého višňového (nebo třešňového?) sadu a náletové dřeviny.
Veliš #theta360 - Spherical Image - RICOH THETA

Při troše úsilí ale najdete nerušený výhled do rovného Polabí a na vesnici Veliš, která je mnohem starší než hrad. Je poprvé zmíněna již roku 1143. A zmínka to je velmi zajímavá, uvedená dokonce v zakládací listině Strahovského kláštera. Píše se zde, že ves koupil pražský biskup Jan I.. Pak ji daroval Strahovskému klášteru.
Foto Mad

Pohled na severozápad přes kaňon lomu. Uprostřed obzoru je jasně rozeznatelný Bezděz, Vyskeř, Ještěd a Trosky.
Foto Mad

Foto Mad

Veliš nabízí asi nejkrásnější panorama Jičína. Kopec nad Jičínem je Zebín a na obzoru za ním se v mracích ztrácejí Krkonoše. Při jen trochu lepší viditelnosti je vidět Sněžka.
Foto Mad

Je velká škoda, že přístup na místo s takovým rozhledem není ani trochu usnadněný a že na vrcholu není upravená vyhlídka nebo alespoň zábradlí. Výhled na jih by si rovněž zasloužil trochu proklestit. Důvodů je několik. Pozemek je soukromý, patří rodině Schliků, a jak bylo řečeno výše, jde o chráněné území, takže vybudování nějakých schodů a zapuštění sloupků zábradlí by znamenalo štafetový běh za razítky. Doufejme, že se časem najde způsob, jak zpřístupnit vrchol nejen dobrodruhům, ale třeba i otevřít naučný chodník nitrem třetihorní sopky a za fragmenty hradu Veliše. Ten rozříznutý bochník čediče má totiž neuvěřitelný potenciál.
Foto Mad

Poznámka: Zaujala-li vás tato obrazová reportáž, mnohem podrobnější informace naleznete na příkladně vedených stránkách Interregion Jičín. O kopci, vesnici a hradu konkrétně ZDE a o mohyle ZDE. Z těchto stránek jsem podstatnou část informací čerpal i já.


Text a foto Mad
srpen
21. 8. 2018 05:45 Vzpomínkové shromáždění k 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do republiky začíná dnes v 9.00 hodin u Pomníku obětem okupace 1968 na náměstí Dr. E. Beneše.
hradozámecká noc
20. 8. 2018 14:05 Do hradozámecké noci se zapojí většina hradů a zámků v Libereckém kraji. Lákat budou na kostýmované prohlídky, na Troskách bude benefiční koncert.
věž
20. 8. 2018 06:49 Věž jablonecké radnice se na celé prázdniny proměnila v jednu z rozhleden Jizerských hor. Návštěvníci mohou na ochoz 51 metrů vysoké radniční věže vystoupat do pátku 31. srpna.
vlaky
19. 8. 2018 17:48 Liberecký kraj připravuje modernizaci odbavovacího systému v autobusech a vlacích regionální dopravy. Náklady se předběžně odhadují na 15 mil.Kč.
reklama
Kalendář
po
út
st
čt
so
ne
1 2 3 4 5
6 7 8 9 10 11 12
13 14 15 16 17 18 19
20 21 22 23 24 25 26
27 28 29 30 31
srpen
2018
reklama
GENUS PLUS TÝDEN (www.genusplus.cz) nebo (www.tydenvlk.cz) – společný zpravodajský a publicistický server. Provozuje GENUS TV a.s., Rumunská 655/9, 460 01 Liberec, IČ: 48291927. Společnost je zapsána v OR vedeném Krajským soudem v Ústí nad Labem, odd. B, vložka 439. Kontakt: net@genusplus.cz. U nevyžádaných příspěvků považujeme jejich zaslání za souhlas k případnému bezplatnému zveřejnění včetně dodané obrazové informace (foto, video apod.).